V pouhých dvou letech ho nechal otec korunovat králem a dobové kroniky o této události mimo jiné napsaly: „Chlapeček se rozplakal, a plakal tak velmi, až zesral celý oltář.“ Štěstí Karla IV. ale neznalo mezí. Přestože měl dohromady 13 dětí, Václav byl v té době jeho jediným žijícím mužským potomkem, a proto ho zahrnul veškerou přízní. Podle některých názorů však právě tato jeho „opičí“ láska Václava zkazila a vedla k jeho panovnickému selhání.
Příliš mladý na vše
Součástí péče o syna i o říši, kterou měl v budoucnu převzít, byl také výhodný sňatek. Už několik měsíců po narození mu otec dohodl svatbu s dcerou norimberského purkrabí, pak ho ale slíbil předpokládané dědičce uherského trůnu Alžbětě a také vyjednal svatební smlouvu s Fridrichem Hohenzollernským. Ze všeho ale nakonec sešlo a Václavovou první ženou se stala Johana Bavorská. Ve svatební den jí bylo čtrnáct a Václavovi pouhých devět let. Jako patnáctiletý byl korunován na římského císaře a vládnout začal po smrti svého milovaného otce, když mu ještě nebylo ani osmnáct.
I když ho otec odmalička brával na nejrůznější vladařská jednání, Václava panování nebavilo. Raději se uchyloval se svými kumpány na lovecké zámečky a sídla, kde se věnoval bujarým pitkám a dalším kratochvílím. Byl také velkým milovníkem divokých lvů a dalších šelem. Do jeho lvince, sídlícího na místě dnešního Obecního domu, nechával každý den dovážet čerstvé maso té nejlepší kvality. Jeho pověstná láska k loveckým psům z něj ale nakonec prý udělala vdovce. Když jedné noci Johana prudce vyskočila z postele a natáhla se pod ní pro nočník, jeden z psů, kteří s nimi spávali v ložnici, jí prokousl hrdlo. Podle jiné verze podlehla vzteklině, kterou se od něj nakazila. Václav se tedy už v 28 letech ženil podruhé, tentokrát si vzal dceru Johanina bratrance, Žofii Bavorskou.
Šelma ryšavá
Zatímco Václava politika nezajímalo, obklopovali ho mnohem ambicióznější příbuzní, kteří chtěli jeho slabosti využít ve svůj prospěch. Jako první proti Václavovi vystoupil jeho bratranec Jošt Moravský. V čele Panské jednoty krále uvrhl do vězení, ze kterého ho zachránil jeho mladší bratr Zikmund řečený Šelma ryšavá. Ten ho však ale později nechal zatknout sám. Na jejich vzájemné nevraživosti se prý podepsalo i to, že Karlova poslední manželka Alžběta Pomořanská, o jejíž lásce k císaři pojednává slavný muzikál Noc na Karlštejně, jen těžce nesla, že Václav dostává přednost před jejím synem Zikmundem. Dalším kamenem úrazu byla Zikmundova účast na kostnickém koncilu, který odsoudil mistra Jana Husa jako kacíře ke smrti upálením. Václav naopak spolu se svou ženou Žofií patřil k Husovým podporovatelům.
Václavu kromě jeho vlastních slabostí nepřála ale ani doba. Evropou procházely morové epidemie, všemocná církev měla v jednu chvíli tři papeže a říšští kurfiřti ho pro neschopnost dokonce zbavili císařské koruny. Do toho se ještě zapletl do mučení pozdějšího světce Jana Nepomuckého. Přesto během jeho rekordně dlouhé, 41 let trvající vlády nebylo všechno jen špatně – dokončil se například Karlův most, chrám Panny Marie Sněžné na Novém Městě nebo český překlad Bible. Čeština byla vedle francouzštiny a italštiny třetím evropským jazykem, do kterého byla tato kniha přeložena. Rozkvět za jeho vlády zažívalo i umění a kultura. Václav ale chápal, že ani náhodou nedosahuje úspěchů svého otce, a proto raději trávil čas v ústraní. Tam, v Novém Hrádku u Kunratic, ho také zastihla smrt jen pár dnů poté, co se dozvěděl o první pražské defenestraci. Na trůn usedl jeho bratr Zikmund a zemí se následně přehnaly husitské bouře.
