Nikomedie, Malá Asie
Život sv. Barbory, svaté panny a mučednice, známe pouze z legend, které se v určitých popisech událostí rozcházejí. Pravděpodobně se narodila ke konci 3. století a byla jedináček. Byla to velmi krásná a moudrá dívka. Otec Dioskuros, bohatý a fanatický pohan, ji chtěl uchránit před svody světa. Nechal proto vystavět věž se dvěma okny, kam ji zavřel. Tam žila v přepychu s početným služebnictvem. Zvláště chtěl zamezit tomu, aby nepřijala stále se rozmáhající nové náboženství – křesťanství. To ale netušil, že už předtím se rozhodla neprovdat a zaslíbila se Kristu. Jednou předstírala nemoc a kněz, převlečený za lékaře, ji pokřtil. Nechala probourat zeď pro další okno, symbolicky to znamenalo Svatou trojici.
Zuřící otec
Když to její otec zjistil, byl vzteky bez sebe a chtěl ji na místě zabít mečem. Barboře se však podařilo uprchnout do hor. Jedna skála se otevřela a mohla se ukrýt. Stala se tak patronkou horníků. To vše viděl jeden pastýř, který v okolí pásl své stádo. Stal se svědkem tohoto zázraku a otci pak prozradil dívčin úkryt.
Soud
Rozlícený otec dotáhl Barboru ke dvoru římského místodržícího, k soudci Marcianovi. Protože zůstávala pevná ve své nové víře, tak ji za to postihl trest – bičování. U mučení byla přítomna jiná dívka, Julie (Juliana) a pro vzájemnou podporu prohlásila před soudcem, že je také křesťanka. Barboře se rány ihned zázračně zahojily.
Když ani bičování nepomohlo a Barbora se stále hlásila k jednomu Bohu, soudce nařídil pálení ohněm a pro potupu jí nechal uříznout prsy. Nahou ji vedli na popraviště, kde jí sám otec, pravděpodobně r. 311, setnul mečem hlavu. Vzápětí anebo cestou z popraviště ho jako odplatu zasáhl blesk. Proto je Barbora také patronkou dělostřelců. Julie byla rovněž popravena mečem.
Před smrtí se modlila za kající hříšníky a je uctívána jak přímluvkyně za šťastnou hodinu smrti.
Zobrazována je s věží, malým dělem, kalichem (symbol posvěceného vína) a palmovou ratolestí.
Sv. Barbora jako patronka
Horníci ji mají za svou ochránkyni proti náhlému úmrtí způsobenému důlními závaly. V jedné legendě je uvedeno, že když její otec napřáhl meč, otevřela se země a Barboru přikryla. Ale otec měl větší moc a sílu, a popravu dokončil.
V Kutné Hoře, známé dolováním stříbra, je výstavný chrám sv. Barbory.
Barbořino světlo
Aby horníci byli ochráněni proti neštěstí, zapalují v dolech Barbořino světlo. V Rudolfově u Českých Budějovic, kde se již od 14. st. dolovalo stříbro, se tradičně v den jejího svátku koná průvod světel, kahanů a lamp.
Je rovněž patronkou dělostřelců a chrání před zásahy dělovou koulí. V minulosti, kdy ještě neexistovaly kompaktní náboje do děl tak, jak je známe, byl střelný prach na francouzských a španělských lodí uskladněn ve skladišti nazvaném „Barbara Sante“ nebo jen „Barbora“. Nad vchodem do prachárny byl pověšen její obraz.
