„Dříve jej poutávaly velikolepé scenerie přírodní a na konec se jeho obzor zúžil na průměr několika kroků. Havránek je skutečnosti blíže, nežli všichni jeho vrstevníci. To třeba bráti do slova. Čím starší je, tím více vidí. V každém referátu výstavním zaznívá po mnoho let týž refrén, že Havránkovy obrazy jsou malovány jako pod lupou.“ (K. B. Mádl)
Malíř František Antonín Jelínek se narodil 8. března 1890 v Praze v Klimentské ulici č. 2 v rodině zlatníka Antonína Jelínka z Chrudimi a švadleny Alžběty Rožovské z Kosmonos. Zdá se, že byl vymodleným dítětem už osm let sezdaného páru.
Je při nejmenším podivné, jak skoro úplně vyhladil čas památku na tohoto domácího výtvarníka, jehož jméno a část činnosti zůstanou trvale spojeny s dějinami pražské Akademie výtvarných umění.
Karel Herain
Pražská malířská Akademie byla založena z iniciativy Společnosti vlasteneckých přátel umění, znamenala faktický začátek systematické umělecké výchovy v Čechách. De iure byla založena 10. září 1799 dekretem císaře Františka I. Vyučovat se začalo následujícího roku 1800 v Klementinu.
„Vzhled štítarské fary zůstal pravděpodobně týž jako za pobývání Quida Mánesa v zdejší hospodě Josefa Reinische, kde kreslil podle modelů selské typy k svému nejslavnějšímu obrazu Křesťanské cvičení na Domažlicku. Tato žánrová scéna je se vším všudy celá ze Štítar. Jindy zaujal malíře ve Štítarech zcela jiný výjev. Hle, dětská drobotina se rozběhla k potoku a tam si spouští pro vlastní radost vodní mlýnek. Oba tyto obrazy byly svého času velmi známé po celých Čechách zásluhou Krasoumné jednoty, která je vydala v ocelorytině a litografii jako prémie pro své členy.: (Ladislav Stehlík: Země zamyšlená)