bitva na bílé hoře
Mohla bitva u Rakovníka v roce 1620 změnit osud naší země?
Památnou bitvu na Bílé hoře zná snad každý žák základní školy, ale méně se již hovoří o střetu, který se odehrál jen několik dní před rozhodujícím bojem u obory Hvězda. Tato bitva se odehrála poblíž města Rakovníka, u obcí Olešná, Senomaty a Lišany. 27. října roku 1620 se české stavovské vojsko pod vedením Kristiána I. Anhalta pokusilo zastavit vojsko císaře Ferdinanda II. podporované vojsky Katolické jednoty. O vyrovnanosti šancí obou protivníků svědčí fakt, že na každé straně stálo úctyhodných 50 tisíc vojáků. Tři armády rozprostřely svá vojenská ležení mezi již zmíněnými obcemi a začalo vzájemné ostřelování a šarvátky. Padlé můžeme počítat pravděpodobně sice jen na desítky až stovky, ale přesto se pro obě strany jednalo o velmi vyčerpávající střet. Zraněn byl rovněž velitel císařského vojska hrabě Buquoy. Na bojiště se dokonce přijel podívat i sám Fridrich Falcký.
Drtivá porážka vzbouřených stavů u Záblatí. V umění válečném tu byly jen zmatenými učedníky
Jeden z prvních střetů třicetileté války ukázal, jakými nedostatky trpí stavovské vojsko. Z bitvy u Záblatí, k níž došlo 10. června 1619, si čeští páni ještě mohli vzít poučení, ale nestalo se tak. Logickým důsledkem pak byla jejich tragická prohra o necelý rok a půl později – 8. listopadu 1620 na Bílé hoře.
Stovky vojáků míří na Bělohorskou pláň, utkají se v bitvě na Bílé hoře
Jedinečná rekonstrukce historické bitvy, která patří mezi největší svého druhu v Evropě, ovládne 22. a 23. září pláň u obory Hvězda v Praze 6.
Už 14. ročník rekonstrukce Bitvy na Bílé hoře i letos přiláká nejen stovky tuzemských i zahraničních bojovníků, ale také tisíce návštěvníků.
Organizátoři slibují velkolepé představení plné vojenských střetů, pyrotechnických efektů, jezdců na koních, výstřelů z děl – to vše doplněno o poutavý komentář z úst herce Václava Vydry. Akci pořádá Občanské sdružení Bílá hora 1620 ve spolupráci s městskou částí Praha 6.
Český král a císař Ferdinand druhý se narodil před 440 lety. Než nechal popravit české pány, slíbil zpovědníkovi kajícnou pouť
Francouzský historik Ernest Denis o něm napsal, že „měl všecky vlastnosti výborného venkovského faráře, byl veselý, dobré mysli, omezeného vědění, bázlivý a úzkostlivý. Tento panovník, jehož vláda je jednou z nejkrvavějších v dějinách, neměl ani kapku žluči… Jsa povahy mírné, ctnostný bez boje, vedl život jednotvárný a pokojný uprostřed svých dětí. Byl velmi něžný, laskavý ke svým sluhům, jimž rád odpouštěl jejich poklesky. Okolo sebe rád viděl tváře spokojené, byl štědrý, ba až marnotratný…“ Ferdinand II. Habsburský nebo Štýrský, římský císař, český a uherský král, se narodil 9. července 1578 jako nejstarší syn arcivévody Karla II. Štýrského (1540 ve Vídni – 1590 ve Štýrském Hradci) a Marie Anny Bavorské (1551 v Mnichově – 1608 ve Štýrském Hradci).
Krvavé divadlo na Staromáku. Tragický konec mužů, jejichž ambice byly větší než schopnosti
Krutost popravy vůdců stavovského povstání, které proběhlo 21. června v roce 1621, s vámi otřese ještě dnes. Jak vše přesně probíhalo? A muselo to opravdu tak být?
Prchající vojáci umírali u letohrádku Hvězda. Bitva, co nás uvrhla do doby temna, má výročí
Bitva na Bílé hoře, jedna z nejznámějších bitev, kdy byla poražena česká stavovská vojska, má ve čtvrtek 8. listopadu 397. výročí. Tato bitva, ke které došlo roku 1620, byla klíčová pro osud českého státu v následujících třech staletích.