Tento osud stihl ve 4. st. n. l. rodinu sv. Flaviána, původně římského prefekta (starostu) křesťanského vyznání, který svou funkci vykonával za císaře Konstantina Velikého. Kruté časy celé rodině nastaly, když se císař roku 351 přidal k sektě ariánů.
Obyvatelé Ženevy si mohli vybrat. Buď přijmout Kalvínovu věrouku i se všemi omezeními, anebo raději město opustit. Vzhledem k tomu, že v Ženevě čas od času došlo i na upalování kacířů, rozumnější byla určitě ta druhá možnost.
Co je dobro a co zlo, proč čestní a dokonce i věřící lidé tváří v tvář totalitě selhávají? Jejich osud potom dnes vnímáme jako kontroverzní a možná je ani nikdy úplně nepochopíme. Jedním z nich byl i tento poměrně známý pozdější exponent komunistického režimu.
Zachytit myšlenku, znalost, zkušenost, a fixovat je pro sebe, nebo pro budoucnost, ležící za hranicemi našeho života, to bylo první vítězství člověka nad časem. Myšlenky však mohou být někdy nebezpečné. Nejen ty vyslovené, ale hlavně ty napsané, protože většinou přečkají toho, kdo je zachytil. Zničená hliněná tabulka, spálený papyrus, rozřezaný pergamen, hromady knih na hořících hranicích, to patří neodmyslitelně k člověku po všechny časy.
V Rakovníku vznikne církevní základní škola, zřizuje ji Pražská diecéze Církve československé husitské. Výuku má zahájit příští rok v září. Provoz školy nebude vyžadovat peníze z rozpočtu Rakovníka, informoval mluvčí rakovnické radnice Jiří Cafourek.
Jmenoval se William Booth (10. dubna 1829 – 20. srpna 1912 ) a rozhodl se pro boj s chudobou a dalšími sociálním problémy založit dokonalou bojovou organizaci – Armádu spásy. Jeho myšlenka je dodnes natolik silná, že se jedná o jednu z nejsilnějších humanitárních organizací vůbec.
Hlavní město koupí barokní kostel svatého Šimona a Judy na Starém Městě od řádu milosrdných bratří za zhruba 125 milionů korun. O záměru na odkoupení památky rozhodl výbor pro majetek pražského zastupitelstva. Na twitteru o tom informoval primátorčin náměstek Petr Dolínek (ČSSD). Odsvěcený klášterní kostel slouží jako koncertní síň.
Karol Wojtyla měl osobně k Československu blízký vztah a osobně ho navštívil ve 40. letech. Jako papež Jan Pavel II., kterým se stal v roce 1978, si musel na návštěvu skoro 12 let počkat. V roce 1990 na půdě Československa stanula hlava církve úplně poprvé. Proč se tak nestalo za první republiky?
