genocida
Učitelka, která při výuce zpochybňovala ruské válečné zločiny, stojí před soudem. Vyjádřit se nechce, prý by to bylo „házení perel sviním“
Odvolací soud ve středu zrušil osvobozující rozsudek nad učitelkou Martinou Bednářovou, která při výuce zpochybňovala ruské válečné zločiny na Ukrajině. Věc vrátil k dalšímu projednání a zkoumání, zda češtinářka nenaplnila skutkovou podstatu trestného činu popírání genocidia.
Osmdesáté výročí od deportace židů nám připomenou kulturní a připomínkové akce
K připomínce 80. výročí zahájení deportací Židů z českých zemí se spojily Památník ticha, Památník Terezín, Židovské muzeum, Terezínská iniciativa a dalších osm paměťových institucí. Připravily společný program, který zahájí 13. října výstava Pavla Diase a který připomene období od 16. října, kdy odjel z nádraží Bubny první pražský transport, do 24. listopadu, kdy se připomíná vznik ghetta Terezín. Dnes o tom za pořadatele informovala Martina Reková.
V Kralupech nad Vltavou mají nový památník, je věnovaný obětem arménské genocidy
V Kralupech nad Vltavou na Mělnicku je nový památník věnovaný obětem arménské genocidy. Nechal ho vyrobit arménský rodák Telman Nersisjan, který v Kralupech žije. Jako arménská genocida je označováno vyvražďování přibližně 1,5 milionu Arménů Turky od roku 1915 do roku 1918. Dnešního oficiálního odhalení se zúčastnili i arménský velvyslanec Ašot Hovakimijan a kardinál Dominik Duka, který památník požehnal.
Expozice ve Wieserově rezidenci v Terezíně bude připomínat genocidu v dějinách lidstva
Rekonstrukce Wieserova domu v Terezíně na Litoměřicku, na kterou se městu podařilo získat 130 milionů korun z dotací z evropského programu a od Ústeckého kraje, spěje k závěru. Do pěti let by tam měla vzniknout stálá expozice mapující genocidní násilí v historii lidstva. Informoval o tom výkonný ředitel Centra studií genocid Terezín Šimon Krbec, které bude expozici vytvářet.
Příbramská policie obvinila dva muže, hlásili se k extrémismu, čeká je kriminál
Příbramští policisté obvinili 45letého muže kvůli nenávistným příspěvkům na Facebooku. Nabádal k vyhlazení nebo k fyzickému násilí vůči některým etnikům. Jiný muž si zase vyslechl obvinění kvůli hajlování v příbramské Milínské ulici.
Arnošt Lustig se nerad loučil s ženskou krásou. Jak ho změnily hrůzy koncentráku?
Ti z nás, kteří mají alespoň matné ponětí o české židovské literatuře, jeho jméno určitě znají. Řádky jeho děl útočí na psychiku čtenářů dodnes. Umění vykreslit tísnivý prostor židovských ghett ovládal dokonale. Prošel si peklem, a přesto se celý život snažil, aby na něj nezapomněl. Velká osobnost československé literatury odešla, ale její díla budou žít navěky.