Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) začala s modernizací koridorové tratě mezi Sudoměřicemi u Tábora a Voticemi na Benešovsku. Díky investici za 7,2 miliardy korun bez DPH tudy budou moci od roku 2021 jezdit vlaky rychlostí až 160 kilometrů za hodinu, což zkrátí jízdní doby expresů mezi Prahou a Táborem na jednu hodinu.
Město Rakovník znovu vypsalo tendr na opravu 3. základní školy v hodnotě zhruba deset milionů korun. Do prvního se nikdo nepřihlásil, stejně jako do tendru na úpravy botanické zahrady. Firmy podle vedení města nemají kapacity, problém jsou i ceny projektů, protože v poslední době vzrostly ceny stavebních prací i stavebních materiálů. „Je tedy složité sehnat stavební firmu, která projekt zpracuje za cenu projektanta,“ řekl mluvčí rakovnické radnice Jiří Cafourek.
Zastupitelstvo obce Všenory nedávno schválilo usnesení, že v rámci rekonstrukce a modernizace trati číslo 171 (z Prahy do Berouna) trvá na zachování původních historických staničních budov včetně přístřešku.
Tento týden proběhlo jednání týkající se modernizace železniční trati Praha – Kladno. Projekt se dostal do dalšího stádia – až do 4. dubna může veřejnost a dotčené subjekty podávat své připomínky. Jednokolejná železnice do Kladna se 70 tisíci obyvateli je momentálně zanedbaná a čeká ji rozsáhlá modernizace.
Tento týden zprovoznil dopravní podnik tramvaj 14T v podobě „Facelift“. Je to po dvou letech druhá zrekonstruovaná tramvaj tohoto druhu. Nejvýraznějším znakem jsou nové sedačky, inspirované laminátovými, a jejich umístění ve voze. Tramvaj tak pojme o 10 procent cestujících více. Modernizací by mělo projít ještě 57 vozů v tempu jedna tramvaj měsíčně.
Pražští radní schválili kroky vedoucí ke zpříjemnění okolí Národního muzea. Hlavní úpravy čekají prostor mezi historickou a novou budovou Národního muzea. Dále se plánuje nové napojení na tramvajovou trať ve Vinohradské a Škrétově ulici. Změny, které se nijak nedotknou dopravy na magistrále proběhnou ještě letos. Přibudou například designové lavičky a koše. Podklad pro celkovou vizi okolí Národního muzea vypracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha).
Jedna z architektonicky nejvýznamnějších budov v Praze vznikla v letech 1876–1884 podle návrhů architektů Josefa Zítka a Josefa Schulze. Vznik Rudolfina jako víceúčelové budovy, jejíž koncepce neměla v té době obdoby, iniciovala Böhmische Sparkasse, nejstarší peněžní ústav na území Českého království, založený v roce 1825. Prestižní stavba vypovídala nejen o finančních možnostech a zázemí Böhmische Sparkasse, ale i o jejím sebevědomí, odpovědnosti a přesvědčení o výsostné úloze umění.