V hlavním městě se při oslavách 30. výročí 17. listopadu 1989 uskuteční například koncerty, výstava fotografií nebo průvod. Praha rozdělila mezi organizátory akcí 15 milionů korun. Praha zároveň spustila kampaň s názvem Praha oslaví Samet.
Takový byl Zbigniew Brzeziński, jehož nedožité 91. narozeniny si dnes připomínáme. Od začátku 60. let platil za respektovaného experta na vztahy s komunistickým blokem. Prezidenti se střídali, on zůstával. I jemu vděčíme za sametovou revoluci. A bůhví za co všechno ještě.
„V listopadu 1989 jsem sledoval, co děje v Československu, taky kvůli tomu, že my jsme měli v tom Mnichově (redakce Rádia Svobodná Evropa) takový nepříjemný pocit. Věci se silně hnuly v Polsku i v Maďarsku, 8.11., tuším, padl režim v Bulharsku. To všechno byly takové bašty stalinismu a tam všude došlo k protirežimním manifestacím, zatím co v Česku to vypadalo, jako že je ticho po pěšině. Čestnou výjimkou byli disidenti a později i aktivizující se šedá zóna, která se připojovala např. peticí Několik vět. Byl tady důvod sledovat co se děje v ČSR velmi intenzivně, a to jsem dělal i celý ten týden, který předcházel událostem 17. listopadu,“ řekl Petr Brod v rozhovor pro encyklopediaofmigration.org roku 2017 v Praze.
S posledním československým a zároveň prvním českým prezidentem jsme se rozloučili 18. prosince v roce 2011. Václav Havel kritizoval komunistický režim a zapojil se do Charty 77, což ho přivedlo k asi pětiletému věznění, během něhož napsal vlivné eseje. V 60. letech působil také v Divadle Na zábradlí, kde se hrála jeho dramata.
17. listopadu 1990 Československo navštívil tehdejší americký prezident George Bush starší. V Praze tehdy pobyl jediný den, ve kterém promluvil k tehdejšímu Federálnímu shromáždění
Vzácně se stává, že novinář není odkázán na informace z jiných zdrojů a od jiných lidí, ale jen a jen na sebe a svoji paměť, byť právě ta a naše smysly dovedou klamat více než bychom si přáli. Toto je osobní vzpomínka na 17. listopad 1989.
Každá nově objevená fotografie z doby před chytrými telefony se dnes – v době obecného nadbytku fotodokumentace – pomalu ale jistě stává raritou. Tím spíše, dokumentuje-li nějakou významnou historickou událost. Dění z listopadu 1989, které si právě v těchto dnech připomínáme, mezi tento druh událostí bezesporu patří. Nedávno objevené snímky, dosud téměř neznámého fotografa Ing. Karla Bucháčka, CSc. (1932-2008), přinášejí nový úhel pohledu na sametovou revoluci.