Muži se schizofrenií najdou útočiště v Dubí, chystaná stavba za 100 milionů pojme až 12 lidí
Ústecký kraj chce postavit v Dubí na Teplicku dům pro schizofreniky. Náklady na stavbu objektu s 12 lůžky jsou skoro 100 milionů korun.
Ústecký kraj chce postavit v Dubí na Teplicku dům pro schizofreniky. Náklady na stavbu objektu s 12 lůžky jsou skoro 100 milionů korun.
Pražští policisté pátrají po pětašedesátiletém muži, který trpí schizofrenií a sluchovými halucinacemi. Naposledy byl viděn v polovině listopadu, kdy odešel ze svého bydliště v Praze 8.
Zavraždil svou matku a otčíma, ale do vězení nešel. Soud mu místo toho nařídil ochrannou ústavní léčbu v pražské psychiatrické léčebně v Bohnicích. Po třech letech ale jeho ošetřující lékaři usoudili, že už postačí, bude-li se léčit ambulantně. A propustili ho. Jenže už předtím něco podobného vůbec nefungovalo. Když ho naposledy z ústavu propustili do ambulantní léčby, přestal na ni docházet, nebral ani léky a opětovné propuknutí aktivní fáze nemoci skončilo dvojnásobnou vraždou.
Když potřebovala Francie pomoc, zjevila se jako boží blesk z čistého nebe. Bylo jí pouhých 17 let, nepocházela z urozeného rodu, a přesto zburcovala šlechtu i samotného následníka trůnu k hrdinnému boji proti anglickým vetřelcům. Za jejím heroickým bojem v čele francouzské armády stála tajemná duševní choroba, o jejíž definici se marně snažily zástupy historiků a psychiatrů. Jisté je jen to, že Janu (též Johanku) z Arku vyburcoval boží hlas, který slyšela ve svém nitru. Mohlo jít o skutečný zázrak, ale možná to byly jen halucinace či forma schizofrenie.
Přestože si Arthur Shawcross ve vězení odseděl dlouhých 14 let z pětadvacetiletého trestu, nijak se nezměnil, a když ho předčasně propustili za „dobré“ chování, propukla jeho sadistická posedlost znovu. Schizofrenní pedofil začal opět znásilňovat a vraždit ženy, mrtvoly navíc pokaždé zohavil, přičemž se pohlavně ukájel. Jeho brutální řádění zastavila policie až po dvou letech, kdy Shawcrosse opět zatkla, načež ho soudce poslal na 250 let do vězení.
Dílo dnes téměř zapomenutého švýcarského spisovatele bylo obdivováno například Franzem Kafkou. Robert Walser však nenapsal jen nezapomenutelné příběhy, ale měl také velmi pozoruhodný život. A vůbec na tom nic nemění skutečnost, že od roku 1933 už nenapsal ani řádku, neboť posledních 28 let svého života strávil za zdmi psychiatrických léčeben.
Hudba mu dala vše. Slávu, peníze i nezapomenutelný pocit na pódiu, když se plně ponořil do svých basových sól, která byla jedním z vrcholů moderního jazzu. Ale hudba mu také všechno vzala, neboť ho přivedla do společnosti, v níž vládla konzumace alkoholu a tvrdých drog. Byl to právě tehdy módní heroin, který talentovaného muzikanta dovedl do psychiatrické léčebny, neboť jeho závislost přerostla do podoby paranoidní schizofrenie.
Už jednou byl odsouzen za pokus o sexuální zneužití pětileté dívky na dva roky do vězení. Ve třiceti svůj čin zopakoval, což ho tentokrát stálo internaci v ústavu pro duševně choré. A právě zde začal kreslit, skládat hudbu a psát poněkud fantasmagorické knihy, díky čemuž se stal jedním z nejpodivnějších umělců dvacátého století.
Všechno se mu vždycky dařilo. Úspěšně vystudoval vysokou školu, nastartoval kariéru v Číně, a nakonec se přestěhoval do Kanady, kde si našel práci. Jenže pak mu z ničeho nic přeskočilo a on při jízdě autobusem napadl nožem neznámého muže a zinscenoval scénu jako z hororu.
Proslavil se jako malíř orientálních až pohádkových scén, v nichž hrají hlavní roli víly, bohové i temné síly podsvětí. Většinu svých nejslavnějších obrazů ovšem namaloval v psychiatrické léčebně, kam byl internován poté, co se dopustil vraždy a pokusu o vraždu.
Jmenovala se Frieda Fromm-Reichmannová a dnes odborníci považují její koncept matky, která může svým určitým chováním zákonitě dohnat vlastní dítě až k šílenství, za překonaný. I tak zůstává tato německá psychiatrička ve svém oboru průkopnicí.
Už jako dítě se od jiných odlišoval – mnoho času trávil četbou a experimentováním s vědeckými pokusy, zavřený ve svém pokoji, ze kterého si vyrobil laboratoř. Ve třiceti byl na vrcholu slávy, uctíván svými kolegy. Až jednoho dne svým přátelům ukázal článek, kde mělo být šifrované poselství z jiné galaxie. Musel ho rozluštit, ale v patách mu byly tajné služby, které mu chtěly tajemství ukrást a vědce samozřejmě zlikvidovat. Geniálního matematika přemístili do psychiatrické léčebny, kde mu lékaři diagnostikovali paranoidní schizofrenii.
Lidé Johna Lennona milovali a najednou se měli dozvědět, že jim ho někdo vzal. Tím někým byl duševně nemocný pětadvacetiletý Mark David Chapman, který se pevně rozhodl miláčka davů chladnokrevně zastřelit.
Jak tomu ve filmu často bývá, scénárista se nechá pro tvorbu svého hrdiny více či méně inspirovat skutečnou osobou. Nejinak je tomu v případě kultovního hororu Psycho, trháku Mlčení jehňátek nebo dalších tematicky podobných děl. Přestože filmy obvykle zveličují, reálný příběh šíleného vraha je oproti některým snímkům ještě dramatičtější a děsivější.
Schizofrenie patří mezi psychické nemoci, které bývají opředeny mnoha mýty. Schizofrenií však trpí každý stý člověk v Česku. Víte, jak přesně se tato nemoc projevuje?