Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) chtějí pomoct dětem a dospívajícím s duševním onemocněním. V tuzemsku podle nich chybějí data i efektivní prevence. Experti mimo jiné vyškolí 20 pedagogů, kteří budou školáky seznamovat s programem zaměřeným na duševní zdraví na 30 náhodně vybraných základních škol.
Maminka (77 let) celý rok statečně snáší, dosud neměla strach, nepropadala panice. Teď jí ale na covid zemřel celoživotní kamarád a situace na ní začíná dopadat.
Bezmála pět stovek lidí vyhledalo za necelých pět let služby odborníků z Poradny Vigvam. Komu pomáhá, proč se na ni nyní obrací mnohem víc lidí a kdo tvoří její tým? „Může se obrátit kdokoli, komu zemřel blízký člověk (dítě, dospělý, rodina, škola). Ukazuje se, že nějakým limitem jsou dva roky od úmrtí blízkého člověka, protože i z výzkumů, které se k truchlení vztahují, se ukazuje, že dva roky od úmrtí je obvykle ta doba, po kterou lidé potřebují větší podporu a pomoc,“ vysvětluje ředitelka poradny Sylvie Stretti.
Každého potká v životě bolest a smutek. Přestože se jedná o normální, zdravé emoce, vyžívat se v neštěstí je sebedestruktivní. Jestliže se sebelítosti podaří změnit vaše myšlení a chování, může vás i zničit. Místo toho ji však můžete ovládnout vy. I když není možné změnit okolnosti, svůj přístup lze změnit vždy.
Snad každý se někdy cítil smutný bez příčiny. Realita je taková, že existuje celá řádka věcí, kvůli kterým můžete cítit smutek. Mění se vaše mysl i tělo. O které věci jde?
Možná už jste se někdy zamysleli nad tím, proč vlastně jako lidé pláčeme. Odkud se ty slzy berou, jak je možné, že vznikají tehdy, když je nám smutno? Dehydratujeme se, když pláčeme?
