Baletní představení, ve kterém divák bude moci zhlédnout několik velmi známých fyzikálních jevů, bude možné sledovat dnes vpodvečer prostřednictvím sociálních sítí v podání souboru Bohemia balet.
V těchto dnech tvůrci komedie Teorie tygra režisér a scenárista Radek Bajgar a scenáristka Mirka Zlatníková na Vysočině natáčejí film Teorie touhy.
Na sociálních sítích se po skončení ceremoniálu v pražském Rudolfinu objevily fotografie, na kterých umělci postávají v těsných hloučcích kolem stolků před budovou, kouří a povídají si. Nemají na sobě respirátory ani nanoroušky. Pražská policie prověřuje, zda někteří z účastníků sobotního vyhlášení filmových cen Český lev neporušili vládní nařízení vyhlášená kvůli koronavirové pandemii.
Na to, až se uvolní omezení, a zejména na děti se už těší v Muzeu Karla Zemana. To sídlí na kouzelném místě přímo pod Karlovým mostem. Rok co rok sem chodí kolem čtyřiceti tisíc návštěvníků, kteří se seznamují s dílem režiséra, animátora a výtvarníka, na jehož filmech vyrostlo několik generací dětí. „Karel Zeman pro mě vytváří ideál toho, jak si člověk může jít za svým a vynikat v tom, co miluje. Jeho odchod do Francie, práce pro Baťu i začátky kinematografické kariéry jsou fascinující. Tvorba Karla Zemana, triky, které používal a kombinoval ve filmech i zpracování příběhů zase ukazují profesionalitu, lehkost a kreativitu, se kterými Zeman pracoval,“ popisuje za muzeum Petr Kovalčík.
Podobný shon jako kolem Průmyslového paláce panoval i na ostatních stavbách budoucího výstaviště. Největší pozornost budila stavba Strojovny s kotelnou, které se měly podle přípravného výboru stát skutečným „bijícím srdcem výstavy“ a symbolem industriální doby v Čechách.
3D vizualizaci výstavy To nejlepší z architektury šedesátých a sedmdesátých let v České republice připravila Národní technická knihovna, respektive její galerie. K vidění je online výstava, která vznikla ve spolupráci knihovny s Národním památkovým ústavem.
Jubilejní výstava byla 15. května 1891 podle plánu zahájena a od prvního dne sklízela neuvěřitelný úspěch. Denně sem proudily davy ohromených i okouzlených návštěvníků. Nebylo divu – nic tak velkolepého do té doby Praha ani Čechy nezažily.
Pořadatelé zlínského filmového festivalu pro děti a mládež letošní 61. ročník vzhledem k pandemii koronaviru rozdělí na dvě části. Festival je nejstarší a největší filmovou přehlídkou svého druhu na světě.
Na 70 milionů korun by měla přijít Generální konference Mezinárodní rady muzeí (ICOM), která by se měla konat v roce 2022 v Praze. Stát by měl na akci, kterou pořadatelé přirovnávají ke kulturním olympijským hrám, přispět 25 miliony korun. Dalších 45 milionů korun by měli uhradit sponzoři, vystavovatelé, registrační poplatky a grant Prahy. Do Prahy má přijet na 4 500 delegátů a hlavním místem jednání bude Kongresové centrum.
Činohra Národního divadla bude od čtvrtka na svém webu uvádět film Očitý svědek. Zpracovává poválečný masakr na návrší u Přerova zvaném Švédské šance, kde bylo zabito 265 karpatských Němců, Maďarů a Slováků – většinou žen a dětí. Autentická svědectví o masové vraždě inscenátoři nahráli s herci na kameru tak, že připomínají prostředí, v němž mnozí kvůli pandemii žijí, tedy hovory na digitálních platformách.
Krásný bonviván i depresí zmítaný zoufalec. To byl herecká legenda Miloš Kopecký, od jehož smrti uplyne 16. února čtvrt století. Jako doktor Štrosmajer z Nemocnice na kraji města, pistolník Hogo Fogo z westernové parodie Limonádový Joe nebo přiopilý polní kurátor Katz v Dobrém vojáku Švejkovi zůstává v srdcích svých televizních diváků napořád.
Herec a muzikant, člen Činohry Národního divadla (ND) Igor Orozovič se vrátil ke své písni Hippokratova armáda a nazpíval ji s kolegou Vladimírem Javorským. K písni, která je poděkováním lékařům a zdravotním sestrám za jejich nasazení v boji proti koronaviru, vznikl klip s desítkami osobností české kultury.
Už řadu týdnů je pro návštěvníky uzavřeno jednoz největších pražských lákadel – Národní zemědělské muzeum na Letné. Ani tak ale tamní zaměstnanci nezahálí, pracují na nové výstavě a těší se, až se brány muzea opět otevřou veřejnosti. „Nyní se v muzeu nově chystá výstava věnovaná včelám a včelaření a stále máme „novou“ hlavní výstavu sezony Lékaři rostlin, věnovanou práci rostlinolékařů. Tu jsme otevřeli v září, ale návštěvníků si příliš neužila. Toto zajímavé téma je pro veřejnost takto zpracováno vůbec poprvé,“ popisuje to, co se děje v muzeu, jeho ředitel Zdeněk Novák.
Na Pustevnách v Beskydech vznikají sochy z ledu a sněhu. Na místě vyhledávaném turisty se již řadu let v lednu koná festival ledových soch Ledové Pustevny. Letos se však v tradiční podobě kvůli epidemii koronaviru neuskuteční, sochy nejsou instalované ve stanech, ale pod širým nebem.
Přesun do on-line prostoru je pro divadelníky chabá náhrada normálního provozu. Nikdy nemůže zastoupit živé umění, které se naplňuje až při reálném setkání tvůrců a diváků, řekl ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser. I v době koronavirové krize, která v Česku trvá téměř rok, však divadlo zkouší nové inscenace a hledá možnosti fungování v obtížných podmínkách.
Mezi nejvýznamnější výročí roku 2021 patří výročí Jubilejní zemské výstavy. Letos od této monumentální akce, která změnila i podobu Prahy a dodala jí mnohé nové dominanty a atrakce, uplyne už 130 let. Proto si ji budeme na stránkách Našeho REGIONU Praha pravidelně připomínat.
Tři desítky umělců různých žánrů vystoupí 27. února v přímém přenosu České televize z Národního divadla na koncertu na podporu české kultury. Večer s názvem Národ sobě-kultura tobě má upozornit na stav, ve kterém se kultura bez možnosti pořádání akcí nachází v době protipandemických opatření, a na profese, které se už téměř rok nemohou vrátit ke své práci.
Pérák, český superman, legendární bojovník proti nacistům, záhadná postava, která díky pružinám na botách dokázala jedním skokem překonat ulici a dokonce prý i Vltavu. Děsil nacisty i některé občany Prahy, teď bude vítat návštěvníky Žižkova na začátku Husitské ulice.
Zavřená muzea a galerie neznamenají, že se v prostorách nic neděje. Například v Uměleckoprůmyslovém muzeu probíhá příprava sálů na stavbu nové stálé expozice, tým kurátorů spolu s architekty a grafiky pracuje na detailech prezentace, byť ve zpoždění způsobeném uzavřeními a omezením možností osobního styku, přípravou výběrových řízení na prováděcí firmy a tak dále. „Odborná a vědecká práce kurátorů nebyla nijak narušena, dál řeší všechny mnohaleté grantové projekty,“ popisuje ředitelka muzea Helena Koenigsmarková.
Dva výjimečné výstavní projekty, které se měly stát vrcholem loňské sezony Národního muzea a Národní galerie, prodlužily dobu trvání. Organizátoři výstavy vzácných egyptských artefaktů Sluneční králové i expozice nazvaná Rembrandt: Portrét člověka vyšli vstříc poptávce veřejnosti, která kvůli koronavirovým opatřením nemá možnost výstavní prostory navštívit.