Tým brněnských neurovědců přišel s metodou, jak zlepšit poruchu řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Spočívá ve vhodné neinvazivní stimulaci mozku pomocí silného magnetického pole.
Sociologicko-antropologický výzkum o tom, jak se lidem na Palmovce žije, má pomoci této městské části při plánování dalších kroků pro její zklidnění i modernizaci. Zúčastnilo se ho celkem 175 respondentů, kteří v něm vyjádřili svá kladná, ale i záporná hodnocení jednoho z tradičních pražských míst s jedinečnou atmosférou.
Někteří senioři a seniorky v hlavním městě by mohli začít fungovat jako takzvaná živá laboratoř pro inovátory a výrobce nových technologií. Mohli by testovat jejich nápady a produkty a dodávat podněty a požadavky ke zlepšení. Za epidemie se ukázalo, že moderní technologie nejsou ke starším lidem příliš vstřícné.
Odborníci hledají dobrovolníky do studie, která má zjistit, zda mají v krvi protilátky chránící před nemocí covid-19. Do studie už se od podzimu přihlásilo 15 tisíc lidí, odborníci ale potřebují dvojnásobek.
Metoda HPV testování je od začátku roku součástí screeningového schématu v rámci prevence proti rakovině děložního čípku. Ženy ho nyní podstupují v 35. a následně v 45. roce svého života s tím, že test dokáže detekovat nebezpečí maligního onemocnění roky předtím, než se rozvine.
Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) uvedla v Ústavu laboratorní medicíny do provozu plně automatickou vysokokapacitní linku na zpracování laboratorních vzorků. Za hodinu dokáže zanalyzovat až 600 vzorků krve nebo moči. Podobné zařízení dosud nikde v České republice není.
Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně vybuduje vlastní pěstírnu konopí k vědeckým účelům. Budou ji využívat vědci z nemocničního Mezinárodního centra klinického výzkumu, kteří se zabývají výzkumem léčebného konopí.
Už je to rok, co neuroložka Dona Kim Murpheyová prodělala covid-19. V únoru 2020 začala cítit náhlé a úporné návaly ospalosti. Trápily ji změny vidění, mírné dýchací problémy, stažený hrudník, vyrážka a podrážděný žaludek. Jeden den měla prudké bolesti břicha, napsal zpravodajský server The Lily vydávaný listem The Washington Post.
Počítačový program, který vrací lidem jejich hlas, vyvinuli vědci z Plzně se softwarovými firmami CertiCon a SpeechTech, 1. Lékařskou fakultou UK a Fakultní nemocnicí v Motole. Pacienti, kterým lékaři indikují zákrok, při němž jim musí být odejmuty hlasivky, tak díky systému o svůj hlas nepřijdou.
Turisté ve městech preferují slunné počasí, ale bez vysokých teplot. Letní extrémy naopak mohou snížit celkovou spokojenost návštěvníků.
Odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) začali v Blansku měřit koncentraci rakovinotvorného benzo[a]pyrenu v ovzduší. Instalovali tam monitorovací stanici, jedinou svého druhu umístěnou v Jihomoravském kraji na sever od Brna. Hlavním zdrojem látky jsou kotle na tuhá paliva v domácnostech.
Mnichovo Hradiště je (tak jako některá jiná města) zapojeno do výzkumného projektu, který má demografům, sociologům, politologům, ekonomům, epidemiologům, medicínskému výzkumu a dalším oblastem výzkumu poskytnout rozsáhlé datové zdroje o současné české rodině, rodičích, dětech, o partnerských a mezigeneračních vztazích.
Nejčastější větou, která zaznívá v okamžiku, kdy se výzkumnice Blanka Nyklová ze Sociologického ústavu AV ČR a Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy ptají policistů, sociálních pracovnic z OSPOD nebo Intervenčních center na fungování systému pomoci obětem domácího násilí, je podle jejich slov „člověk od člověka“. Podle výzkumnic to svědčí o nekonzistenci.
Jak studenty ovlivnila pandemie? Jak se jim podařilo se vypořádat se zavedenými opatřeními? Jak omezení výuky zasáhlo do jejich životů? Na tyto otázky se pokusili odpovědět pracovníci a pracovnice Sociologického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy, kteří v období konce dubna a května prováděli výzkum na vysokých školách.
Nejsilnější laser na světě, jaderná elektrárna o velikosti běžného pokoje nebo technologie na přeměnu vody ze vzduchu. To jsou vybrané příklady inovací světového významu, které vznikly ve Středočeském kraji a mají přiblížit žákům základních a středních škol atraktivní svět vědy a výzkumu. Putovní výstavu s názvem Okno do budoucnosti připravilo Středočeské inovační centrum (SIC). V první školní den ji zahájila v ZŠ Kosova Hora u Sedlčan hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová.
Vědci z buštěhradského Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT vyvíjejí bytové větrací jednotky, které jsou jedinečné tím, že mají možnost řídit teplotu přiváděného vzduchu. Oproti jiným jednotkám, které pracují s takzvanou rekuperací, mají tedy rozšířené funkce, řekl Daniel Adamovský z UCEEB.
Vědci Technické univerzity v Liberci chtějí zmapovat zaniklé vodní prvky v krajině a přispět k jejich obnově. Cílem je určit polohu zmizelých vodotečí, rybníků, tůní a mokřadů, vystopovat meliorace a využít získaná data při posuzování efektivity zamýšlených úprav v krajině. Projekt by mohl pomoci vrátit do kraje vodu. Univerzita na něj chce žádat dotace z programu ministerstva životního prostředí, náklady odhaduje na šest milionů Kč. Výsledky by měly být nejpozději v prosinci 2022, řekl mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla.
Nanočástice jsou pouhým okem neviditelné, přesto zásadně proměňují svět kolem nás. Jejich využití se šíří do dalších a dalších oborů. Přinesly lidstvu odolnější displeje telefonů, polopropustný materiál Gore-Tex nebo v minulých měsících hodně zmiňované roušky, které díky nanofiltrům nepropouštějí viry. V České republice se v posledních letech toto odvětví prudce rozvíjí a ve vývoji a průmyslové produkci nanovláken se tuzemsko řadí mezi světové lídry.
Zaměstnavatelé v ČR hlásí pro třetí čtvrtletí 2020 negativní náborové aktivity. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti ManpowerGroup – Index trhu práce pro následující tři měsíce. Čísla jsou neúprosná – 10 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu pracovních sil, 14 % snížení počtu pracovních sil a 68 % zaměstnavatelů žádné změny.
Vědci spouští mezinárodní studii o covid-19, zapojí se 110 zemí ze šesti kontinentů včetně odborníků z tuzemského Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Průzkum, kterého se bude účastnit přes 100 000 lidí, bude hodnotit, jak je od propuknutí pandemie nového koronaviru ovlivněna jejich duševní a tělesná pohoda.