Pěstitelé zeleniny prodávají své zboží obchodním řetězcům za zhruba poloviční cenu, než jakou zaplatí spotřebitelé v obchodech. Kromě marží řetězců je na vině i vysoká daň z přidané hodnoty, která v ČR činí 15 procent, v jiných evropských státech je nižší.
Viktor Schauberger (30. června 1885 – 25. září 1958), rakouský lesník a vynálezce, který již od dětství projevoval veliký zájem o přírodu, bývá považován za zakladatele tzv. vírové technologie, podle níž lze vše zjišťovat na základě pozorování živé i neživé přírody podle hesla: „Pochop přírodu a kopíruj ji“.
Pandemie koronaviru ohrožuje drobné pěstitele zeleniny, kteří značnou část svých výpěstků dodávali do restaurací či je prodávali prostřednictvím farmářských trhů. Restaurace jsou od prosince zavřené a vládní nařízení zatím neumožňují ani pořádání trhů, takže farmáři mají na jaře vážné problémy s odbytem.
Už řadu týdnů je pro návštěvníky uzavřeno jednoz největších pražských lákadel – Národní zemědělské muzeum na Letné. Ani tak ale tamní zaměstnanci nezahálí, pracují na nové výstavě a těší se, až se brány muzea opět otevřou veřejnosti. „Nyní se v muzeu nově chystá výstava věnovaná včelám a včelaření a stále máme „novou“ hlavní výstavu sezony Lékaři rostlin, věnovanou práci rostlinolékařů. Tu jsme otevřeli v září, ale návštěvníků si příliš neužila. Toto zajímavé téma je pro veřejnost takto zpracováno vůbec poprvé,“ popisuje to, co se děje v muzeu, jeho ředitel Zdeněk Novák.
Tlak na vyšetřování zářijové havárie na řece Bečvě je velký, jednotlivé kroky se pitvají v přímém přenosu. Ministr životního prostředí Richard Brabec dodal, že znalecký posudek vzorků by snad mohl být v březnu.
Plochy ovocných sadů v České republice loni dál klesly. Nová výsadba byla loni jednou z nejnižších za poslední léta. Ubylo jich o pět procent na 13 344 hektarů.
Počasí v loňském roce lze popsat jako střídání extrémů. Zatímco leden, březen, duben, červenec, listopad a prosinec patřily z hlediska srážek k sušším měsícům, únor, červen, srpen, září a říjen byly nadprůměrné. Normální byl pouze květen.
Sklizeň chmele je oproti loňsku nižší o 15 až 20 procent, ovlivnilo ji sucho v oblastech, kde se pěstuje nejvíc. Kvalita je nadprůměrná. Pěstitelé, kteří měli letos vyšší náklady kvůli epidemii koronaviru, počítají s propadem tržeb.
Výnosy cukrové řepy by letos mohly být mírně lepší než v loňském roce. Řepa sice měla lepší podmínky pro růst díky vyššímu množství srážek, je ale více napadena houbovými chorobami nebo hrabošem. Pozitivní odhady pro letošek hovoří o 78 až 79 tunách řepy z jednoho hektaru, realita ale může být mezi 75 a 76 tunami, tedy asi o pět procent více než loni, řekl dnes výkonný ředitel Svazu pěstitelů cukrovky Čech Jan Křováček.
Celosvětově uznávaný profesor Lumír Hanuš, který konopí považuje za jedno z nejbezpečnějších léčiv říká: „Když nevyléčí, aspoň neublíží. Nikdy!“
Sklizeň chřestu v okolí Hostína u Vojkovic na Mělnicku byla letos podobná jako loni, ale méně kvalitní. Ovlivnilo ji dubnové suché počasí i nedostupnost zahraničních brigádníků kvůli pandemii koronaviru a s ní souvisejícími opatřeními. Nejistota trvá i pro příští rok, řekl jednatel společnosti Český chřest Jiří Šafář.
Na Žatecku začala sklizeň chmele. Podle prvních rozborů je jeho kvalita dobrá, úroda se očekává zatím průměrná. Náklady pěstitelům vrostly na zajištění brigádníků. Na chmelnicích pracují cizinci i místní vysokoškoláci.
Chrášťanský zemědělský podnik Lupofyt postupně na Rakovnicku obnovuje chmelnice a modernizuje i zařízení pro zvýšení kvality chmele. Za poslední tři roky společnost založila nový porost na 42 hektarech chmelnic. Letos Lupofyt pěstuje chmel na 87 hektarech, jde výhradně o žatecký poloraný červeňák, řekl chmelař Lupofytu Milan Procházka.
Výnosy z letošních žní v Ústeckém kraji jsou podle předsedy krajské agrární komory Jaroslava Brožky pod průměrem České republiky. Na webu komory uvedl, že jsou o 15 až 20 procent nižší než v extrémně suchých letech 2018 a 2019. K letošnímu o něco menšímu suchu se totiž přidali hlodavci ničící úrodu, řekl ředitel zemědělského družstva Klapý na Litoměřicku Otakar Šašek.
Červnové deště nespasily zemědělce na severu Čech. Kvůli suchu očekávají propad sklizně ozimových obilovin. Nejpostiženějšími oblastmi zůstávají Litoměřicko a Lounsko. Přesto by mohla sklizeň začít v běžném termínu, uvedl šéf krajské agrární komory Jaroslav Brožka.
Zemědělci na severu Čech očekávají kvůli suchu propad sklizně ozimých obilovin. Zatímco intenzivní srážky v minulých dnech nasytily krajinu na většině území Česka, v Podkrušnohoří a na Litoměřicku a Žatecku sucho trvá. Déšť nicméně pomohl jarním plodinám. Sklizeň by mohla začít v obvyklém termínu.
Ekologické zemědělství je celosvětově vnímáno jako klíčová alternativa pro zemědělskou výrobu budoucnosti. Nyní spouští pilotní projekt ekologicky šetrného zemědělství i hlavní město Praha. Systém hospodaření by se také mohl stát dobrým příkladem i pro další česká města a obce. Hlavní město vyčlenilo 398 hektarů svých zemědělských pozemků, které nabízí k pronájmu za podmínek ekologického hospodaření. Možnost ucházet se o pronájem pozemků potrvá do 29. června 2020 a nabídka pozemků k pronájmu je dostupná na úřední desce a na webu https://realitniportalpraha.cz/.
Zemědělskou společnost Agrokomplex Ohře v Bohušovicích nad Ohří na Litoměřicku trápí sucho. Pole o 20 hektarech zavlažují takzvané velkoplošné závlahy. Srážek je ale tak málo, že na vyrovnání deficitu zavlažovače nestačí. Loni společnost kvůli suchu přišla o 18 milionů korun, letos její ředitel Ivo Kadeřábek počítá s obdobnou ztrátou.
Stát si nechal udělat test pečiva na koronavirus, virus v něm jihlavská veterinární laboratoř nenašla.
I rostlina si dokáže „zaplakat“ pokud má žízeň. Nová studie zkoumá frekvence, které vydávají a udělala tak první krok k zásadní změně efektivnosti zemědělství.