Narodil se 17. června 1900 a zemřel 2. května 1945. Přesněji řečeno, toto datum bylo stanoveno jako den jeho smrti při jeho prohlášení za mrtvého. Dlouho se přitom předpokládalo, že válku přežil a že jako řada dalších válečných zločinců žije kdesi v ústraní. Dnes víme, že zemřel na otravu cyankáli z pověstné ampule určené pro zcela beznadějné situace. Sebevražda to ale nutně být nemusela.
Co se stalo před tím?
- Budoucí Hitlerův tajemník, přesněji vedoucí jeho kanceláře, byl synem vojenského hudebníka a poštovního úředníka, který však záhy zemřel. Vychovával ho otčím, bankovní ředitel. Reálné gymnázium ve Výmaru Bormann nedokončil. Za 1. světové války sloužil u dělostřelectva. Po válce pracoval na šlechtickém velkostatku v Meklenbursku. Stál v čele pravicově nacionálního dobrovolnického sboru, jehož členy byli bývalí vojáci. Jejich sbor konal strážní službu na jinak otevřené hranici s Polskem.
- V roce 1924 byl odsouzen k ročnímu vězení za napomáhání při těžkém ublížení na zdraví s dokonaným zabitím. Jeho spolupachatelem byl Rudolf Höss, který dostal deset let a byl propuštěn na základě amnestie po šesti letech. Jejich obětí se stal německý učitel Walther Kadow podezřelý z toho, že během francouzské okupace Porůří udal Francouzům německého nacionalistu Schlagetera, kterého pak Francouzi popravili. Schlageter se později stal jedním z nacistických mučedníků. Pro Bormanna měl celý případ i osobní podtext. Býval totiž Kadowovým žákem.
- V roce 1929 se Bormann výhodně oženil s dcerou stranického soudce Gerdou Buchovou a jeho kariéra začala nabírat prudce vzestupnou tendenci. Dostal funkci v Národně socialistické německé dělnické straně (NSDAP) a od roku 1932 řídil hlavní správu strany. Vrcholem jeho kariéry bylo dosažení funkce Vůdcova tajemníka. To on vymyslel dárek k vůdcovým 50. narozeninám – vybudovat pro něj v Alpách novodobou pevnost, dnes legendární Orlí hnízdo.
- Bormann dokázal, že se nikdo jiný nedostal k Hitlerovi tak blízko. Udělal se naprosto nepostradatelným, za což ho všichni nenáviděli a tvrdili, že je od základu zlý člověk. Hitler zato Bormanna považoval za svého nejvěrnějšího muže a vykonavatele své závěti.
- V Norimberském procesu byl Bormann souzen jako nezvěstný a v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Předpokládalo se, že se ještě kdesi skrývá. Naposledy byl totiž spatřen v noci v květnu 1945 Arturem Axmannem, říšským mládežnickým vůdcem NSDAP, v blízkosti berlínského nádraží Lehrter Bahnhof, když spolu s ním opustil Hitlerův bunkr před blížící se sovětskou armádou. Jejich cesty se ale krátce poté rozešly.
- V roce 1972 byly v okolí tohoto nádraží zcela náhodou při stavebních pracích nalezeny kosterní ostatky, které nesly stopy užití cyankáli. Užití této ampule potvrdil později i ústav soudního lékařství a 11. dubna 1973 byl Martin Bormann úředně prohlášen za mrtvého. To, že tyto ostatky patří skutečně Bormannovi, se v roce 1998 definitivně potvrdilo analýzou DNA.
- Bormann po sobě zanechal několik dětí, jeho nejstarší syn Martin Bormann (nar. 1930) se stal teologem a je znám i z několika dokumentů pojednávajících o jeho otci.
- Bormannova manželka Gerda byla z národněsocialistického hlediska vzornou manželkou. Vedla domácnost a starala se o výchovu dětí. Bormann přitom udržoval dlouholetý vztah (1940 – 1945) se svou milenkou, divadelní a filmovou herečkou Manjou Behrensovou (1914 – 2003). Gerda o všem věděla a mezi oběma ženami panoval tolerantní vztah. Gerda totiž zastávala názor, že ctnostný a rasově hodnotný muž by měl mít nárok i na více manželek. Zasazovala se proto veřejně o uzákonění mnohoženství v nacistickém Německu, ovšem s tou podmínkou, že by každé další manželství sloužilo pouze k plození potomstva a nebylo by zneužíváno k nevázanému pohlavnímu styku. Z Manji Behrensové by ale radost v tomto ohledu neměla. Zatímco ona porodila svému manželovi 10 dětí, Manje ani jedno. Po válce pak Manje Behrensová pokračovala ve své herecké kariéře v NDR.
- Gerda Bormannová bojovala také o zrovnoprávnění nemanželských dětí a ostře kritizovala diskriminaci neprovdaných matek. Chtěla zakázat výraz „manželská nevěra“ ve filmu a literatuře. Její plány však nedošly naplnění a Gerda Bormannová, uvědomělá a fanatická podporovatelka nacismu, zemřela ve svých 37 letech, v březnu 1946, necelý rok po smrti svého manžela a po pádu nacistické říše, na rakovinu.
- Kladný postoj Gerdy Bormannové k vedlejšímu manželství nebyl nic nového. Po třicetileté válce bylo v letech 1650 až 1660 v Německu oficiálně zavedeno dvojženství jako opatření ke zvýšení populace a všichni muži měli povoleno po dobu deseti let uzavírat sňatky se dvěma ženami, aby bylo nahrazeno „mužstvo zničené mečem, nemocí a hladem“. Církevní orgány tento patent schválily.
- Přestože mnozí historikové tvrdí, že Hitlerovu smrt potvrdilo množství svědků, není to zcela přesné. Přímo u sebevraždy Adolfa Hitlera a jeho ženy nesměl být přítomný nikdo z jeho blízkých přátel, ani členové SS, tvořící jeho ochranku. Mnoho z přímých svědků Hitlerovy údajné smrti buď spáchala sebevraždu ještě před koncem války, jako například Josef Goebbels s manželkou, další pak „zmizeli“, jako Hitlerův tajemník Martin Bormann, jehož tělo bylo později nalezeno na území Berlína. Sebevraždu spáchal i generál Hans Krebs, který informoval Sověty jako první o údajné Hitlerově smrti. Není poněkud zvláštní, že takto skončila většina mocných mužů, majících, co do činění s (údajnou?) Hitlerovou smrtí? Museli zemřít, aby Hitler mohl žít?
