Ta Skorzenyho zastihla až dlouho po válce a byla zcela civilní – šlo o rakovinu plic. Co všechno se odehrálo předtím?
- Otto Skorzeny (června 1908 – 5. července 1975) byl původem Rakušan ze středostavovské rodiny. Jako buršák se věnoval šermu a při jednom ze zápasů utržil jizvu na tváři, která mu již zůstala. Buršácký spolek byl německý spolek vysokoškolských studentů. Jeho členové se označovali jako buršáci (Burschen). Měli v oblibě zvláštní druh soubojů s dlouhými šavlemi, tzv. mensuru, a jizvy z nich se pokládaly za tak obzvláště „čestné“, že si je někteří dokonce vytvářeli uměle. Tyto spolky byly vždy prodchnuty německým vlastenectvím a podporou velkoněmecké myšlenky.
- Vystudoval technickou univerzitu (stavební inženýr) a hlásil se k letectvu. Po odmítnutí sloužil u jednotek Waffen SS (např. Das Reich) na východní frontě, kde byl raněn. Pak pracoval v pomocných jednotkách.
- V roce 1943 mu Adolf Hitler nabídl vedení riskantní operace, jejímž cílem bylo osvobození italského Duceho Benita Mussoliniho ze zajetí, což se povedlo. Skorzeny byl za tuto akci vyznamenán „Rytířským křížem“.
- V roce 1944 zorganizoval v Budapešti převrat (operace Panzerfaust), jehož důsledkem bylo, že Maďarsko dále pokračovalo ve válce proti Sovětskému svazu. Dosáhl toho jednoduchým trikem – obsadil budovu, v níž měli své kanceláře maďarští ministři.
- Koncem roku zorganizoval záškodnickou akci „Greif“ v Ardenách, kdy němečtí vojáci, hovořící americkou angličtinou, předtím žijící v USA, v amerických uniformách tajně přešli frontu a v týlu americké armády prováděli záškodnické akce a měli ulehčit postup útočícím německým jednotkám. Přihlásilo se na 2000 dobrovolníků, ale z nich jen asi 600 disponovalo uspokojivou znalostí jazyka a jen zhruba 50 jich bylo schopno mluvit americkým vojenským slangem. Sabotážní komanda se měla zaměřit na ničení muničních skladů, skladů pohonných hmot, ničit telefonní vedení a zajistit radiové uzly, odkud by byla šířena falešná hlášení. Důležité bylo získat informace o přesunech amerických útvarů a jejich výzbroji. Uvažovalo se i o únosu hlavního velitele generála Einsenhowera a zabití ostatních spojeneckých velitelů.
- Skorzenyho „američtí“ vojáci byli odhaleni vcelku brzy. Neznali hesla ani správná pojmenování oddílů motorizovaného vojska, pro benzin třeba použili anglické slovo „petrol“ místo amerického „gas“ a k tomu ještě v naléhavé situaci slůvko „prosím“ (please) – když v armádě se neprosí. Někteří záškodníci se prozradili i tím, že neznali poslední výsledky amerického národního sportu, baseballu, a těžko se orientovali v této problematice i obecně. To, že pod americkými uniformami měli ty německé, už byla školácká chyba. Při výslechu se i proto rychle přiznávali a všichni dopadení byli ihned zastřeleni. Literárně tuto akci ve své knize „Křižáci na Západě“ ztvárnil spisovatel Stefan Heym.
- V Sovětském svazu se bránilo pronikání nepřátelských agentů mezi partyzány tak, že v dotazníku musel každý uchazeč odpovědět asi na 200 otázek. Přitom se odhalili němečtí agenti téměř vždy. Zásluhou této náborové techniky bylo vyloučeno, aby se mezi partyzány uchytili nepřátelští agenti. A když si Kovpakovi partyzáni chtěli ověřit, zda mezi parašutisty, kteří k nim seskočili, nejsou nepřátelé, nařídili jim zazpívat Dunajevského „Píseň o vlasti“. Naproti tomu do různých západoevropských odbojových hnutí se lidem z Abwehru nebo gestapa podařilo proniknout téměř vždy.
- Další Skorzenyho akcí měla být likvidace mostu u Remagenu, ale ta nevyšla.
- Otto Skorzeny byl koncem roku 1944 pověřen vybudování tzv. Stíhacích svazů SS (SS-Jagdverbänd). Tyto speciální oddíly měly provádět protipartyzánské akce nebo za frontou uskutečňovat různé sabotážní akce.
- Po válce se dostal Skorzeny do amerického zajetí. 26. ledna 1948 na něj vydal krajský soud v Uherském Hradišti zatykač pod číslem 7372, na jehož základě byla podána oficiální žádost o jeho vydání u komise OSN pro válečné zločiny. Skorzeny však v červenci 1948 z amerického zajateckého tábora uprchl do Španělska a od té chvíle byl „oficiálně“ na útěku.
- Předpokládá se, že významně k jeho útěku přispěly špionážní služby USA. Později se Skorzeny v této souvislosti údajně podílel také na přípravě atentátu na J. F. Kennedyho v roce 1963. Pokud ano, tak to byla jeho vůbec nejdokonaleji provedená operace, protože její pozadí se nepodařilo objasnit dodnes.
- Poté pracoval pro egyptskou a argentinskou vládu, a rovněž pro izraelskou tajnou službu Mosad. V době studené války, kdy bylo zastaveno vydávání osob mezi Východem a Západem, se již volně pohyboval i po Evropě. Zemřel července 1975 v Madridu a pochován je ve Vídni.
