Potápěči se přitom do vody spouštěli v rámci cvičení policejních potápěčů v zimních podmínkách. K tomu pak patřilo i potápění pod ledem.
„Potápět se v zimě a pod ledem není pro policejní potápěče žádný problém. A ještě vám k tomu natočí krásné záběry ze svého výcviku. Poděkování patří autorovi krásných záběrů Martinovi Aišmanovi,“ uvedla Policie ČR na sociálních sítích. Co potápěči pod vodou našli, nad tím zůstává rozum stát.
Velká Amerika
Jezero v bývalém vápencovém lomu Velká Amerika je pro běžného smrtelníka dostupné jen z výšky, popř. s průvodcem. Řada odvážlivců sice chodí až dolů, ale koledují si o pokutu. V okolí lomů nedaleko hradu Karlštejn je také labyrint štol. „Dno lomu je na úrovni 322 m n.m. (6.těžební patro). Po úroveň 5.těžebního patra tj. 335 m n.m. je zatopen a slouží jako rezervoár vody pro provoz R.D. Mořina,“ je uvedeno na webu lomy-amerika.cz. Z toho vyplývá, že v lomu Amerika je třináctimetrová hloubka.
Podle článku vydaném v roce 2011 na serveru Šlápoty.cz jsou současnými majitely skupina ČEZ – Lomy Mořina. Ti důkladně zabezpečili všechna přístupná místa a do podzemí se dá podívat pouze oficiálně.
Jak se na Slapy dostaly sochy?
Protože Vltava byla hlavní dopravní cestou v době, kdy nebyly kolem řeky žádné komunikace, sloužila hlavně k obchodnímu spojení s Prahou. Po řece se přepravovalo hlavně pivo, dřevo a sůl. Císař Ferdinand I. věnoval v roce 1547 velkou finanční částku na stavbu navigační cesty z Českých Budějovic do Prahy. Jenže problémem byly Svatojánské proudy.
V první polovině 17. století se však podařilo strahovskému opatu Kryšpínovi Fukovi zmapovat úsek Svatojánských proudů a na podzim roku 1640 nechal rozstřílet mohutnou skálu na začátku svatojánských proudů. Práce pokračovaly až do roku 1643. Na paměť tohoto díla byl u horní peřeje proudů postaven pamětní sloup s latinským nápisem o splavnění Vltavy. Ferdinandův nebo také solný sloup vytvořil pražský kameník Campion.
Podívejte se na celé video Policie ČR z hlubin lomu Velká Amerika a nádrže Slapy
Jde o pískovcový monolit na profilovaném podstavci s medailonem a nápisní deskou. Hlavice sloupu má formu rozsochatých skal, nad ní stála rozkročená železná orlice s císařskou korunou od kovotepce Hanuše Kuglera z Prahy. Tato rakouská orlice zdobila sloup až do roku 1918, kdy byla údajně svržena do Vltavy.
Sloup byl při stavbě přemístěn spolu se sochou svatého Jana Nepomuckého pod Slapskou přehradu. Tam stojí zatopený vodou dodnes i spolu s mramorovou deskou.
