Jedním z nich je například přírodní park Klánovice – Čihadla. Jeho rozloha činí 2 222,8 hektaru a je tak největším přírodním parkem Prahy. Na jeho území objevíme velké množství maloplošných chráněných území. Jedná se kupříkladu o přírodní rezervace Klánovický les – Cyrilov a V Pískovně. Nacházejí se zde také přírodní památky Prameniště Blatovského potoka, Počernický rybník a Xaverovský háj.
Zajímavou součástí přírodního parku je také suchý poldr Čihadla, navazující na les. Postaven byl v osmdesátých letech minulého století a dodnes slouží k zachycování přívalových srážek z povodí řeky Rokytky. Poldr (psáno také polder) je vodní dílo sloužící k protipovodňové ochraně. Je vytvořeno přehrazením vodního toku, za hrází se však voda za běžných podmínek buď neakumuluje vůbec, nebo je objem nádrže zaplněn jen částečně. V 18. století se v těchto místech nacházel veliký rybník, který však byl časem vypuštěn a změněn na pole.
Bohužel tehdejší výstavba suchého poldru nebyla šťastným řešením a došlo tak k znehodnocení této přírodní lokality. Pozitivní změna nastala až s revitalizací v roce 2008, jež byla nejrozsáhlejší přírodě blízkou revitalizací vodních toků v Praze i okolí. Korytům potoků byl vrácen přírodní charakter a v okolí vzniklo velké množství tůní a drobnějších vodních ploch.
Taková místa s drobnými vodními plochami jsou výjimečná výskytem velkého množství druhů rostlin a živočichů, z nichž mnohé patří mezi chráněné. Z rostlin jmenujme například stulík žlutý, kosatec žlutý a z živočichů užovku obojkovou nebo skokany.
Také zde můžeme potkat zajímavé zástupce hmyzu, jako jsou potápníci nebo vážky. Milovníci ptactva zde mohou narazit i na ledňáčka říčního, volavku popelavou nebo slípku zelenonohou. Díky péči hlavního města Prahy se tak postupně vrací příroda na své místo a navazuje na dávnou historii.
Lesy v Hloubětíně patřily ve 13. století špitálu sv. Františka, který je získal od královny Konstancie, vdovy po Přemyslu Otakarovi I. Pozdějšími majiteli byli například Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou nebo císař Ferdinand I.
V okolí se nachází mnoho dalších zajímavostí, například románský kostel sv. Bartoloměje postavený ve 13. století, jež sloužil za válečných dob i jako tvrz. Za vidění stojí také Kyjský rybník založený pravděpodobně již ve 14. století, nebo rybník Aloisov vzniklý přehrazením hlubokého údolí Bezejmenného potok.
Jedním z nich je například přírodní park Klánovice – Čihadla. Jeho rozloha činí 2 222,8 hektaru a je tak největším přírodním parkem Prahy. Na jeho území objevíme velké množství maloplošných chráněných území. Jedná se kupříkladu o přírodní rezervace Klánovický les – Cyrilov a V Pískovně. Nacházejí se zde také přírodní památky Prameniště Blatovského potoka, Počernický rybník a Xaverovský háj.
Zajímavou součástí přírodního parku je také suchý poldr Čihadla, navazující na les. Postaven byl v osmdesátých letech minulého století a dodnes slouží k zachycování přívalových srážek z povodí řeky Rokytky. Poldr (psáno také polder) je vodní dílo sloužící k protipovodňové ochraně. Je vytvořeno přehrazením vodního toku, za hrází se však voda za běžných podmínek buď neakumuluje vůbec, nebo je objem nádrže zaplněn jen částečně. V 18. století se v těchto místech nacházel veliký rybník, který však byl časem vypuštěn a změněn na pole.
Bohužel tehdejší výstavba suchého poldru nebyla šťastným řešením a došlo tak k znehodnocení této přírodní lokality. Pozitivní změna nastala až s revitalizací v roce 2008, jež byla nejrozsáhlejší přírodě blízkou revitalizací vodních toků v Praze i okolí. Korytům potoků byl vrácen přírodní charakter a v okolí vzniklo velké množství tůní a drobnějších vodních ploch.
Taková místa s drobnými vodními plochami jsou výjimečná výskytem velkého množství druhů rostlin a živočichů, z nichž mnohé patří mezi chráněné. Z rostlin jmenujme například stulík žlutý, kosatec žlutý a z živočichů užovku obojkovou nebo skokany.
Také zde můžeme potkat zajímavé zástupce hmyzu, jako jsou potápníci nebo vážky. Milovníci ptactva zde mohou narazit i na ledňáčka říčního, volavku popelavou nebo slípku zelenonohou. Díky péči hlavního města Prahy se tak postupně vrací příroda na své místo a navazuje na dávnou historii.
Lesy v Hloubětíně patřily ve 13. století špitálu sv. Františka, který je získal od královny Konstancie, vdovy po Přemyslu Otakarovi I. Pozdějšími majiteli byli například Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou nebo císař Ferdinand I.
V okolí se nachází mnoho dalších zajímavostí, například románský kostel sv. Bartoloměje postavený ve 13. století, jež sloužil za válečných dob i jako tvrz. Za vidění stojí také Kyjský rybník založený pravděpodobně již ve 14. století, nebo rybník Aloisov vzniklý přehrazením hlubokého údolí Bezejmenného potoka.
