Rod Hroznatovců hrad opouští po dvou staletích působení a hrad získává Jan z Roupova, který jej však musel kvůli dluhům prodat. V roce 1555 hrad tedy získává Šebastián Markvart z Hrádku a na Nekmíři. Právě v té době hrad získává renesanční úpravu. Zajímavostí je, že v době, kdy panství držel Diviš Markvart, navštívil hrad při své cestě do Benátek a na Střední východ známý cestovatel a hudebník Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Dokonce se o Bělé zmiňuje ve svém cestopise. Na Bělé se pak zastavil i při svém návratu domů.
V pohnutém roce 1620 ztrácí hradní pán dvě třetiny majetku. Jeho syn Kryštof nechal roku 1584 hrad přestavět v duchu renesance a jeho syn Diviš Markvart se, coby protestant, v roce 1620 zúčastnil generálního sněmu, kde byl zvolen relátorem zemských desek. Během třicetileté války byl kraj několikrát vypálen a klesl i počet obyvatelstva.
Ze středověkého hradu Dolní Bělá se dodnes dochovaly jen skromné zbytky. V r. 1584 byl tedy sice hrad přestavěn v duchu renesance, ale po roce 1755, kdy jej zakoupil plaský klášter, se začal měnit v ruiny. Po r. 1785 jej lidé rozebrali na stavbu vesnických usedlostí. Dnes z hradu sice zbyly jen skutečně drobné pozůstatky, ale přesto se jedná o velmi romantické místo s překrásným výhledem do okolí.
Dalším zajímavým místem k zastavení je Újezd nade Mží, který se nachází asi 20 kilometrů od Dolní Bělé. Původně se zde nacházela tvrz a poplužní dvůr. Prvním známým majitelem byl Jindřich z Újezda. Dnešní zámecká budova byla postavena v roce 1817 a podobu, kterou vidíme dnes, získala v 80. letech 18. století.
Od roku 1949 do roku 1992 sloužil zámek a jeho hospodářské budovy k zemědělským účelům a chovu dobytka. Od roku 1993 je zámek v soukromém vlastnictví a díky majitelům v okolí zámecké budovy najdeme ,,Farmářovu stezku“, na které se seznámíme s mnoha druhy zvířat, jako jsou lamy, osli, koně a dokonce i velbloud. Nechybí ani oblíbení mazlíčci, jakými jsou morčata a králíci. Na své si tak přijdou malí i velcí milovníci zvířat a celá procházka po stezce je příjemným odpočinkem.
