Gotické fresky, které pocházejí z první třetiny 14. století, byly v kapli objeveny v roce 1928, a ještě téhož roku je restaurovali akademičtí malíři, bratři Boháčové z Volyně. Titíž malíři restaurovali nástěnné malby v táborské radnici, v Rakovníku, i ve Volyni. Je zajímavé, že o jejich práci v housecké kapli, se nezachovala žádná odborná zpráva, a to ani v literatuře pro specialisty tohoto oboru. Ani tento příspěvek nebude odbornou studií. Horní pás fresek je na podrobné studium příliš vysoko a při běžné prohlídce je nedostupný. Musíme se spokojit jen se spodní částí, řekněme do výšky tří metrů.
Ve spodní části je několik výjevů, které nás určitě zaujmou. V severní stěně je vysoká postava sv. Kryštofa, který přenáší Boží dítě na rameni. Na téže stěně najdeme obraz sv. Michaela, vážícího lidské duše. Je to nejvzácnější výjev vůbec, protože se vyskytuje jen velice zřídka. Podobný motiv, kdy má archanděl v levé ruce váhy a v pravé ruce meč, nalezneme ještě v Čečejovcích, na východním Slovensku. Tentýž archanděl na protější stěně vráží kopí do dračí tlamy.
Velmi zvláštní výjevem, který v Bibli nenajdeme, je freska nad vstupem na točité schodiště. Je to zřejmě alegorie boje dobra nad zlem. Levoruká, světlovlasá kentauřice, je opravdu něco velmi zvláštního. Vyskytly se i teorie o tom, že je to dílo švédských vojáků z doby třicetileté války, kteří tímto způsobem chtěli zhanobit katolickou kapli.
Každoroční setkání milovníků záhad s názvem Sfinga, vám nabízí možnost zažít renesančně přestavěný raně gotický hrad přes noc. S výjimkou soukromých místností majitele hradu a s výjimkou kaple, kvůli vlhkosti, lze přenocovat všude. Pokud si přivstanete a zajdete do kaple, která zůstává odemčena, je to jedinečný zážitek. Sluneční paprsky, dopadající na stěny s freskami v naprostém tichu stojí za to vidět.
