Rodiče dali chlapce ho na výchovu do kláštera v Plzni, odkud byl vyslán do Drážďan, aby se tu vyučil kuchařem. Náhoda přivedla mladíka do služeb velkostatkáře Antonína Veitha. Ten ho zaměstnal jako kuchaře na svém zámku v Liběchově. Jeden z jeho hostů – malíř Josef Navrátil rozpoznal výtvarné sklony Levého a poradil Veithovi, aby mladého Václava poslal na studia sochařství. Nejprve do Prahy a pak do Mnichova. Levý se do Liběchova často vracel a zanechal na zámku i v okolí četné stopy svého sochařského umění. Tady, a později i v Praze a Římě, vytvořil četné plastiky, které ho řadí mezi zakladatele moderního českého sochařství. Z jeho díla čerpali i další významní umělci a mezi jeho žáky vynikl později Josef Václav Myslbek.
Přírodní galerie volně přístupná každému
Levý vytvořil mnoho sochařských děl, včetně výzdoby katedrály svatého Víta v Praze. Ovšem mezi nejzajímavější část tvorby patří rané práce, které zanechal v lesích okolo Liběchova, kam zasahuje od severu rozsáhlá pískovcová pahorkatina, nesoucí staré české pojmenování Polomené hory. Původně plochou pískovcovou tabuli rozlámaly pozdější pohyby zemského povrchu a rozbrázdily ji četná údolí a rokle. Nazývají se „doly“ a asi nejznámější je Kokořínský důl. Tato oblast nesoucí turistický název Kokořínsko byla v roce 1976 vyhlášená chráněnou krajinnou oblastí a zasahuje až na okraj Liběchova. Václav Levý při pobytu zde vyhledával v borových lesích vhodné pískovcové skály a v nich vytvořil sochařská díla.
Zvláštní mozaika nedaleko: mělnická uhelná elektrárna s horou Říp v pozadí
Nedlouho po vstupu pod koruny borovic potkáme Kapli svaté Máří Magdalény, vytvořenou během prvního pobytu v Liběchově, asi v roce 1844 nebo 1845. Po pár desítkách metrů narazíme na Harfenici. Je asi z roku 1851. Sochu zobrazující ženu hrající na harfu obklopují další výjevy. Půjdeme-li po žluté trase, narazíme na kamennou Sfingu ukrytou mezi stromy a po pěti stech metrech na monument Had. Cestou dále po žluté dojdeme k Mordlochu, loupežnické jeskyni z doby třicetileté války, vedle níž se tyčí Sedm chlebů. V lesích kolem je mnoho skalních útvarů, z nichž jeden, na pravé straně od turistické stezky, nese jméno Věž Václava Levého.
A kam se podíváme příště? Tak třeba do obce Tupadly, kam se dá od Hada dojít pohodlně po modré…
