Most inteligence. Toto pojmenování si vysloužil díky tomu, že na jeho stavbě byla v 50. letech minulého století donucena pracovat inteligence (lékaři, filosofové, právníci aj.). Přípravné práce na něm byly zahájeny již v roce 1949, v roce 1952 pak začala stavba oblouků, ale doprava na něm byla zahájen až 30. května 1964. V současnosti je most využíván nákladní dopravou a vede přes něj i pěší cesta, kudy se vydáme dále po naší trase. Strana pro pěší je dosti poškozená vandaly, ale z výšky devatenácti metrů se nám zde naskytne nádherný výhled do okolí. Jeho délka činí 910 metrů a s touto délkou by aspiroval na nejdelší dvoukolejný železniční most v Evropě. Bohužel je na něm položena pouze jedna kolej.
Přejdeme-li most, můžeme následovat turistickou značku a podchodem pod frekventovanou magistrálou se dostaneme k další zajímavosti. Tou je kostelík Narození Panny Marie v Malé Chuchli. Kostel je zde zmiňován již ve 13. století, avšak románská stavba se nedochovala a jeho nynější barokní podoba pochází z roku 1774.
Současného návštěvníka asi nenapadne, že toto místo bylo také vyhlášenými lázněmi. Dnes zaniklé chuchelské lázně vznikly již před rokem 1729. Léčivý pramen vyvěral o něco výše v Čertově rokli a byly mu přisuzovány zázračné léčebné účinky. Léčení spočívalo v pitných kůrách a koupelích. K jejich nejznámějším návštěvníkům patřil i básník Jaroslav Vrchlický.
Vystoupáme-li kousek nad kostelík po značené trase, nemůžeme přehlédnout Čertovu strouhu. Právě zde vyvěrá pramen, který v roce 1760 prohlásil dr. Jan Antonín Scrinci z University Karlovy za minerální vodu, a to navíc za výjimečně léčivou. Dnes sice podle dnešních měřítek léčivý význam nemá, ale nedávno zrestaurované místo je velmi romantické. Právě zde stávala kaplička Panny Marie a rovněž lázeňská budova. Místní voda zásobovala až do roku 1984 Malou Chuchli.
Po odpočinku a prohlídce tohoto krásného místa to již není daleko ke známému zookoutku. Vidět zde můžeme například divoká prasata, krkavce, lišku nebo muflony. Útočiště tady nacházejí také handicapovaná zvířata. O víkendy je tu v provozu rovněž i stánek s občerstvením. Po celé trase se nachází velké množství informačních panelů informujících o této chráněné lokalitě. V průběhu procházky si můžete také protáhnout tělo. Vedle chodníčku jsou místa s různými hrazdami a prolézačkami. Na velké louce je pak cvičící zábavy a posezení ještě víc.
Další zastávkou, která se nedá přehlédnout, je pak kostel sv. Jana Nepomuckého. Stavba pochází z roku 1729 a podle pověsti nechal kostel jako poděkování postavit jistý šlechtic za uzdravení ve zdejších lázních.
V prvních letech zde vedle kněží ze Zbraslavského kláštera působili též poustevníci, kteří vyučovali děti a pomáhali při bohoslužbách. Poustevna stávala na místě hájovny. Poslední dva poustevníci však měli tragický osud. Jeden byl zabit lupiči při přepadení kostela a druhého usmrtil blesk na silnici do Zbraslavi. Pohřbeni jsou pod náhrobním kamenem uprostřed kostela. V kostele se toho příliš nedochovalo, jelikož byl po roce 1990 několikrát vykraden. Také odtud je nádherný výhled do okolí. Kolem pomníku obětem květnové revoluce v roce 1945 se můžeme asfaltovou cestou vydat do Chuchle.
Kdo ještě není unaven, může odbočit a po značené trase se podívat na místní technickou památku. Tou je Pacoldova vápenka, která byla v provozu od roku 1865 až do roku 1964. V letech 2004 – 2005 byla zrekonstruována. Objekt je sice oplocený, ale velmi fotogenický.
Zdatnější turisté mohou ještě pokračovat po turistické značce až do Slivence. Zde se nachází zajímavý kostel Všech Svatých. Jedná se o raně gotickou stavbu. Originály vitráží se dnes nachází v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze a kopie v kostele pochází z roku 1889.
Ve Slivenci můžeme svoji vycházku zakončit v některé místní restauraci nebo cukrárně. Okolí nabízí velké množství dalších námětů k vycházkám, a tak věřím, že někomu bude tento článek inspirací i k dalším výletům.
