Stachy nalezneme asi deset kilometrů severozápadně od Vimperka. Lyžařské areály, které obec obklopují, prozatím vynecháme, dosud je léto. Pokud však toužíte vystoupat na jeden z nejvyšších kopců, Churáňov, nic vám nebrání. Naleznete zde nejen druhou nejvýše položenou osadu Šumavy, ale i dosud funkční meteorologickou stanici z roku 1952.
Obyvatelé obce Stachy se věnovali sklářství a obchodu se dřevem. Výroba šindelů a dřeváků byla známá a vyhledávaná v dalekém okolí. Okolní lesy nabízejí spousty hub. Naštěstí. Naleznete je však i zde, v obci. Přírodní rezervace hřibu smrkového i koloděje je zde již půl století, obyvatelé jsou na ni pyšní a opravdu není radno pokoušet osud. Uděláte rozhodně lépe, navštívíte-li místní soukromou sklárnu, kde budete naopak srdečně vítáni.
Zde se sklo nevyrábí, zde vzniká. Cožpak je možné vyrobit krásu? Je naprosto fascinující sledovat, jak se žhavá, beztvará hmota mění pod rukama mistra v pevný tvar, který uchová jeho myšlenku. I vy se můžete zapojit. Po základní instruktáži si sami můžete vyfouknout vámi zvolený tvar. Zvonec, pohár, misku. Pod dohledem a pomocí dřevěné formy. Na hotový výrobek si musíte však počkat do dalšího dne. Vámi vyrobený polotovar za tu dobu získá konečnou podobu a projde nezbytnými fyzikálními procesy.
Čekání se vám rozhodně vyplatí. I na děti je pamatováno. Za tu hodinu se o skle dozvědí mnohem více, než za celý školní rok. Možná že si i začnou trochu více vážit práce lidských rukou. Pan mistr Jiří Kozel je velmi ochotný a sdílný a žádný dotaz nepokládá za hloupý. Pokud se práce se sklem obáváte, nic nepokazíte. Různé drobnosti ze skla si můžete zakoupit přímo ve sklárně. I norský královský pár se může pochlubit sadou pohárů z této sklárny, což hovoří za vše. Vlastní výrobek jistě nebudete pokládat za kýč. Stejně tak jako ručně foukané sklo. Sklářskou huť na svém putování Šumavou rozhodně nesmíte vynechat.
