Na kopci Klepec nad obcí Přišimasy najdeme obrovský kámen, který se již od dávných časů nazývá Zkamenělý slouha. Pověst vypráví, že na toto místo vodil pást ovčák stádo svých svěřenců, které patřilo bohaté selce ze vsi. Jednoho dne se jedna z ovcí zaběhla. Když se ovčák zlé selce přiznal ke ztrátě, ta ho na místě proklela. Pastýř se tak i se svým stádem proměnil v kámen. Dnes jsou ostatní kameny, které představovaly ovce, již zarostlé vegetací.
Ve starší literatuře se uvádělo, že tyto kameny zde mohly být vztyčeny uměle jako menhiry. Balvany však pravděpodobně vznikly přírodně, postupným zvětráváním, které zvolna rozrušovalo jednotný ráz žulových bloků. Neodolné části pak mohla odplavovat voda. To však nevylučuje možnost, že za dávných dob pohané tyto kameny mohli využívat k rituálním účelům.
Samotný obrovitý balvan měří 7 metrů na výšku, 8 metrů na délku a 3 metry na šířku. V roce 1920 na něj byla umístěna pamětní deska a stal se tak Památníkem svobody. Na desce jsou uvedena jména občanů Přišimas, jež padli v 1. světové válce.
Nedaleko od Zkamenělého slouhy najdeme další obrovské kameny. Jeden se jmenuje Šplíchalův kočár a druhý Fůra. Na obou těchto kamenech jsou patrné prohlubně připomínající obětní misky. Roku 1844 se zde konal velký tábor lidu za lepší podmínky v čase roboty a v roce 1977 byl Klepec vyhlášen přírodní památkou.
Nedaleko Přišimas můžeme navštívit další zajímavé místo v obci Hradešín. Už samotný název obce ukazuje na možnost, že zde kdysi dávno bývalo hradiště. Dnes tu najdeme kostel sv. Jiří, ale málokdo ví, že součástí kostela je rovněž i románská rotunda.
Románských rotund se obecně v naší zemi mnoho nedochovalo. Stavba hradešínské rotundy je datována do počátku 12. století. Ve 14. století byla rotunda rozšířena přístavbou presbytáře a nové lodi. Rotunda byla tedy zbavena apsidy a začleněna do kostela. Ten je tak směsicí různých stavebních slohů.
Kostel je dokonce obehnán gotickou hradební zdí se střílnami. Postavit ji dal roku 1462 Čeněk z Klinštejna jako obranu proti loupeživým nájezdům. Měl by zde být také pohřben poslední potomek rodu ,,Škvoreckých“ Jan Čeněk z Klinštejna (+1469).
GALERIE
Další zdejší zajímavostí je renesanční kazatelna s reliéfy, vsazená do hřbitovní zdi. Ta zřejmě souvisí s protestantismem. Její části jsou z pozůstatků staré hradešínské kazatelny z roku 1568, desky s reliéfy a s nápisem z roku 1575 pochází z bývalé kazatelny kostela v Horkách a pata sloupu je ze 14. století.
