V sobotu Petrskou čtvrtí
Je to sice trochu zjednodušené, ale je to tak! V Josefských kasárnách, kde sídlil 28. pluk, dělal účetního, přesněji provianťáka Josef Kajetán Tyl a právě tady roku 1834 napsal známou hru Fidlovačka s Písní Kde domov můj. A právě z Josefských kasáren je dnes známé obchodní centrum na Novém Městě. Po části, které se říká Petrská čtvrť, se koná sobotní vycházka.
Půjde se mj. Truhlářskou ulicí, kde žila Máchova milka Lori Šomková, také kolem domu u Hauserů (Truhlářská 18), kde v roce 1865 zemřel slánský rodák, malíř Josef Navrátil. Ve vedlejším čísle 20 byla koncem 18. století zřízena „pracovna pro lenošivé žebráky a tuláky“. Taky se dozvíte, kde stávala hospoda Na Kuklíku, známá ze Švejka. Dům stál na rohu Petrského náměstí (č. 5) a Zlatnické ulice (č. 12), měl renesanční jádro a barokně upravenou fasádu, zbořen byl roku 1928.
Procházka po Petrské čtvrti začíná ve 14 hodin na Petrském náměstí pod platany, průvodcem bude Vladimír Trnka.
Barokní perla z Malé Strany
Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně je někdy díky své monumentalitě a náročnému architektonickému i uměleckému zpracováním považován za umělecky nejvýznamnější barokní stavbu Prahy. Vděčíme za ní řádu Jezuitů, ti na místě raně gotického kostela začali výstavbu celého jezuitského areálu vč. farní budovy a školy. Rozhodující fáze stavby začala až po r. 1702, stavitelem byl patrně Kryštof Dienzehofer. Po jeho smrti stavbu dokončil jeho syn Kilián Ignác Dienzehofer, který navrhl unikátní řešení klenby a mohutnou kupoli.
V minulosti na věži kostela drželi službu hlásní, kteří měli za úkol hlásit případné požáry či blížícího se nepřítele. Za socialismu byla ve věži vybudována pozorovatelna Státní bezpečnosti a nepřátelé na blízkých velvyslanectvích – americkém a západoněmeckém. V dubnu 2010 byla pozorovatelna s krycím názvem „Kajka“ zpřístupněna veřejnosti, nacházela se v ní expozice, která dokumentovala činnost správy sledování StB.
Vycházka začíná v sobotu ve 14 hodin před kostelem a zájemců se ujme Marie Hátleová.
V chrámu hudby se také dělala politika
Rudolfinum je novorenesanční budova na náměstí Jana Palacha, patřící České filharmonii.
Byla postavena v letech 1876-81, slavnostní otevření proběhlo o čtyři roky později. Rudolfinum nechala postavit u příležitosti 50. výročí svého založení Česká spořitelna, která požádala následníka rakousko-uherského trůnu arcivévodu Rudolfa, aby ji propůjčil své jméno. Stavba v místě zvaném Rejdiště vznikla podle plánů Josefa Zítka a Josefa Schulze.
Po vzniku Československa byla budova označována jako Dům umělců. Budova byla několikrát upravována, v meziválečném období pro potřeby československého Národního shromáždění. To zde zasedalo od roku 1919 do 1941. V roce 1920, 1927 a 1934 zde byl zvolen prezidentem Republiky československé T. G. Masaryk. A právě události spojené s politikou budou hlavním tématem nedělní vycházky s Evou Sokolovou. Sraz je ve 14 hodin u bočního vchodu Rudolfina z Alšova nábřeží.
Základní vstupné na vycházku je 120 korun, do kostela sv. Mikuláše se připlácí 70 korun.