Pak spatří na obzoru černý kouř a plni naděje mu kráčí vstříc. Moře je naštěstí nedaleko. Loď je neuvěřitelně blízko, necelý kilometr. Z komínů se valí hustý dým a létají jiskry. Oba muži strhávají pušky z ramen. Poslední náboje, ale čert ať vezme lední medvědy. Volání je směšné, ale tohle by snad uslyšet mohli. Vteřiny nekonečného čekání. A potom od jednoho z komínů vyletí oblak páry. Ječení lodní píšťaly zní pro oba muže jako rajská hudba. Jsou zachráněni.
Jistě jste poznali, o jaký příběh se jedná. Klasika dvacátého století. Vzducholoď Italia a její výprava, s cílem přeletět severní pól, se staly legendou a symbolem hrdinství mnoha lidí. Odstartovala 15. 4. 1928 z Milána. První zastávkou bylo polské město Slupsk a tak trasa vedla i přes Moravu. V Beskydech zastihla vzducholoď bouřka, a tak prošla první zatěžkávací zkouškou. Další zastávkou bylo městečko Vadsø, v severním cípu Norska a potom Kings Bay na Špicberkách, kam dorazila šestého května. Ztroskotala o tři týdny později a ti, kteří přežili, byli postupně zachráněni sovětským ledoborcem Krasinem. Díky leteckému průzkumu a náhodě. Norsko zaplatilo cenu nejvyšší. Do záchrany se obětavě zapojil i vítěz nad jižním pólem, Roald Amundsen, který však zahynul v hydroplánu Latham 47.
Byl to hlavně propagační let fašistické Itálie, která nelitovala finančních prostředků pro své zviditelnění, jak bychom řekli dnes. Velitel výpravy, generál Umberto Nobile se stal terčem mnoha uštěpačných článků, zvláště když místo novináře, zařadil do posádky českého fyzika, Františka Běhounka. Později měl důvod nelitovat, protože Běhounek se ukázal být velmi platným členem výpravy už jen tím, že se mu podařilo zprovoznit vysílačku, která po havárii naštěstí zůstala nepoškozena. Její volání zachytil sovětský radioamatér Nikolaj Schmidt na vzdálenost více jak 2400 km. Tento hrdina z roku 1928, byl o čtrnáct let později zastřelen paranoidním stalinistickým režimem jen proto, že u něho byla nalezena tatáž radiostanice. Byla válka a špiony je třeba střílet.
K trosečníkům se později ledovými krami probojoval sovětský ledoborec Krasin. I zde je třeba uvést věci na pravou míru, i když to ani v nejmenším nesnižuje hrdinství posádky tohoto ledoborce. Tato loď se původně jmenovala Svjatogor, a byla na objednávku carské vlády vyrobena v roce 1917, v anglických loděnicích. Příběh trosečníků polárního moře se stal vděčným tématem mnoha knih, a pochopitelně neunikl ani filmařům.
