Stavba hned vedle metra Bořislavka má za sebou dlouhé porodní bolesti. První rozhodnutí o stavbě na tomto místě bylo vydáno již v roce 1993 a představy o jejím charakteru se v průběhu let hodně měnily. „Výsledná podoba prošla různými fázemi, také se zde uvažovalo například o rezidenčním komplexu nebo velkém obchodním centru,“ vysvětlil Petr Pujman, generální ředitel investora KKCG REG. „U dálnice by ale asi nikdo bydlet nechtěl a pro velké obchodní centrum by bylo vhodnější například Vítězné náměstí,“ dodal Pujman.
Konečnou vizí společnosti, která v roce 2012 vyhlásila mezinárodní architektonickou soutěž, bylo proto více objektů administrativního typu plus lokální obchodní centrum. Tuto představu nejvíce naplňovala vítězná kancelář Aulík Fišer Architekti. Po protestech místních aktivistů a po jednání s místní samosprávou stavitel plánovanou výšku budov snížil a dalšími komplikacemi byly šest let trvající schvalovací proces změny stavby, to, že se dělníci při pracích v hloubce až 24 metrů provrtali do metra nebo současná pandemie covid-19. Přesto se podařilo stavbu v hodnotě přes 3,5 miliardy korun nakonec letos v dubnu zkolaudovat. „Krystaly na Bořislavce jsou naším dosud největším projektem a jsme na něj velmi hrdí,“ prohlásil Pujman, který tomuto projektu věnoval deset let života.
Nekonvenční krystaly
Centrum Bořislavka dnes nabízí třicet tisíc metrů čtverečních kanceláří a deset tisíc pro obchody a služby. Administrativní plochy jsou obsazené již na sto procent, kromě společností spadajících pod impérium Karla Komárka tu budou sídlit také například Sazka nebo Škofin. Zájem pronajímatelů je podle Pujmana mimo jiné odpovědí na otázku, zda zvítězí trend home-officů, což si on sám rozhodně nemyslí. Komerční plochy Bořislavky jsou zatím obsazeny z 85 procent. Zákazníci zde najdou například supermarket Lidl, drogerii, knihkupectví, květinářství nebo papírnictví. Místu nahrává příhodná poloha v dosahu pražského okruhu, letiště i centra Prahy. Budovy ve svém provozu využívají dešťovou vodu, rekuperaci energií a veřejnosti přístupné střechy s unikátním výhledem na Prahu jsou pokryty zelení.
Návrh budov si podle architekta Jana Aulíka kladl za cíl představit nekonvenční a experimentální celek, který oživí okolí. „Stavba má parametry městského prostředí, které je výjimečné ale zároveň bude důstojně reprezentovat význam místa i projektu,“ popsal Aulík, jehož tým v souladu se zadáním investora vytvořil na stavební parcele strukturu nepravidelných přírodních tvarů – krystalů, které plynule přechází do parku ve východní části. Nová podoba místa svou estetikou potěšila i starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09). „Praha trpí tím, že se tu staví strašně fádní budovy, takové nudné kostky bez nápadu. To ale Bořislavka boří,“ řekl při slavnostním zahájení provozu první části centra Bořislavka Kolář. Podle něj je vůbec to, že se tu taková nevšední stavba objevila, pro Prahu 6 událostí dvacetiletí. Další obchody v Bořislavce se veřejnosti otevřou koncem června a v září.
Třešnička na dortu
Majitelé stavby obsahující 4,5 tisíce tun oceli si zakládají na tom, že její důležitou součástí je i moderní umění. Jedním z děl, které vzniklo „na míru prostoru“, je například skleněná plastika „Ledovec“ osvětlující vstupní lobby od uměleckého ředitele společnosti Lasvit Maxima Velčovského. Ve vstupní lobby zaujme rovněž epifyt sestávající ze 76 akátových kůlů, které jsou osazeny čtyřmi tisíci zelených i kvetoucích rostlin od zahradního architekta Zdeňka Sendlera. Plastika s názvem „Na horu“ česko-argentinského umělce Federica Díaze evokující starou stezku, která kdysi místem vedla, bude stát na piazzettě mezi třetím a čtvrtým krystalem, a vchod do budov z ulice Evropská oživuje dílo „Planeta“
Zdroj: vz
