„Uhni, krávo!“ slyším za sebou během procházky kolem řeky Rokytky v Thomayerových sadech. Za zády mi funí naštvaný cyklista, kterému jsem vlezla do vyhrazeného pruhu s namalovaných jízdním kolem. Na trojské cyklostezce podél Vltavy se zase projížděl na kole můj známý se synem. „Najednou se přes nás přehnalo asi deset závodníků v dresech na profi kolech. Jeli tak čtyřicítkou, vypadali jako oddíl na tréninku. První v pelotonu chodce rozrážel, poslední jim nadával,“ popisuje chvíle, kdy raději uskakovali do bahna vedle stezky.
Na druhou stranu si zase cyklisté stěžují, že jim pod kola neočekávaně skáčou děti a psi a že vůbec nejhorší to bývá u stánků s občerstvením. Jak provoz na stezkách houstne, podobných situací přibývá. A přitom někdy úplně zbytečně.
O milion průjezdů víc
„Všechna infrastruktura pro cyklisty je určena zároveň i pro pěší,“ říká pražský radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). „Poslední rok pandemie měl velký vliv na mobilitu občanů. Spousta z nich začala mnohem více využívat právě pěší a cyklistickou dopravu. V loňském roce jsme zaznamenali na našich automatických sčítačích cyklistů instalovaných ve 22 lokalitách v Praze o 1,23 milionu více průjezdů oproti minulému roku. To je nárůst o 38 procent. A v některých dnech dosahujeme nárůstu cyklistů více než dvojnásobného,“ líčí Scheinherr. V Praze podle něj přibylo až 80 tisíc nováčků, kteří si poprvé zkusili městskou cyklistiku, a celkem se po Praze na kole loni projelo 340 tisíc lidí. Nárůst se přitom týká jak víkendů, tak i všedních dnů.
Čím více lidí užívá cyklostezky, tím více také vzniká konfliktů. „Soužití různých uživatelů na stezkách – to je neštěstí!“ myslí si cyklokoordinátor pražského magistrátu Pavel Polák. V Praze jsou podle něj dvě skupiny lidí na kolech. S rekreačním využitím, ti jezdí hlavně o víkendu, a dopravním, kteří kolo využívají ve všední den na cestu do práce a zpět. „Lidé jsou takoví, jací jsou. A je úplně jedno, jestli mají brusle, kočárek, kolo, auto nebo kombajn. Jsou netolerantní, často naštvaní až agresivní. My s tím musíme počítat. Proto se tu strukturu snažíme zmnožovat tak, aby lidé nebyli tak netolerantní, aby se tam vešli. To znamená víc stezek a víc tras. Lidé se chovají slušně nebo neslušně, ať jsou na čemkoliv. Kolo nebo brusle, to nerozhoduje,“ tvrdí Polák.
Jak se chovat na cyklostezce?
Karamboly na cyklostezkách potvrzuje i Jan Marek, mluvčí pojišťovny GENERALI. Časté jsou střety mezi cyklisty a in-line bruslaři, kteří po nich obvykle končí s odřeninami, pohmožděninami nebo zlomeninami. „Zde se škoda na zdraví pohybuje v řádech desítek tisíc korun. Pro pojišťovny je řešení takové situace obvykle méně komplikované, protože na místě existuje řada svědeckých výpovědí,“ vysvětlil Marek.
Několika případů srážek cyklistů, při kterých se kvůli těžkému zranění – poranění hlavy či páteře – odškodnění vyšplhalo do milionových částek, projednávali také v pojišťovně Kooperativa. „Řešili jsme i případ studenta, který při jízdě na kole dostatečně nesledoval situaci v silničním provozu a střetl se se starší paní, která na následky pádu nakonec v nemocnici zemřela. Celkově jsme za klienta z pojištění odpovědnosti v běžném životě uhradili 1,8 milionu Kč,“ popsal mluvčí Kooperativy Milan Káňa.
Zákon přitom hovoří jasně. Rozlišuje cyklostezku určenou pouze pro cyklisty označenou modrou značkou s bílým kolem, kam mohou opravdu jen jezdci na kolech nebo na podobném sportovním vybavení, například bruslaři. Chodci, například maminky s kočárky, tam nesmí. K většině konfliktů ale dochází na stezkách určených jak pro chodce, tak pro cyklisty. Ty jsou dvojího druhu: oddělené, kdy musí chodci a cyklisté používat svou vyznačenou část stezky a do druhé vstupovat jen při obcházení, objíždění nebo křížení, a smíšená. Obě skupiny mají k jejich využívání stejná práva. A jednu hlavní povinnost – nikoho neohrozit a vzájemně si umožnit bezpečný pohyb. Z toho vyplývají i další dílčí pravidla, kdy cyklisté mohou jezdit pouze jednotlivě za sebou, chodci nanejvýš dva vedle sebe a psi musí být na vodítku. Policie zároveň rozhodně nedoporučuje používat při pohybu na stezkách sluchátka na uších.
Více stezek – víc nebo míň konfliktů?
Do cyklostezek hodlá magistrát letos investovat asi 370 milionů korun. Největší část – 122 milionů – utratí Technická správa komunikací. Dalších 247 milionů dostane od magistrátu 18 městských částí na celkem 31 projektů. Nejvýznačnějšími stavbami budou lávka spojující Holešovice a Karlín, finalizace zbývajícího úseku mezi Zbraslaví a Jarovem, bezbariérový podjezd pod Mánesovým mostem na Klárově nebo vyvýšený cyklopruh od Žofína po Karlovy lázně na Smetanovo nábřeží.
Magistrát podporuje cyklistiku i nabídkou instalace stojanů pro parkování jízdních kol. V roce 2020 jich bylo 211, nejvíce na Praze 3, Praze 2 a Praze 6. Stojany u metra stojí dnes u 33 stanic, do léta by je chtěl mít magistrát úplně u všech.
Zdroj: Vlastní investigace
