Odpady už běžně třídí tři čtvrtiny z nás. Většinou to děláme automaticky, protože systém třídění odpadů je v ČR za 27 let svého fungování dobře zaveden. Proto, dle údajů AOS EKO-KOM, ve druhé polovině roku 2024 překročil počet kontejnerů určených k třídění papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů hranici jednoho milionu.
Rozvoj sítě pro třídění
V roce 2002, kdy začalo systematické sledování počtu a typů sběrných nádob, bylo na veřejných prostranstvích obcí umístěno 91 tisíc kontejnerů. Do poloviny roku 2024 se jejich počet zvýšil na 348 tisíc. Kromě toho dalších 650 tisíc kontejnerů slouží pro jednotlivé domácnosti v rámci systému door-to-door, které jsou označovány jako „kontejnery individuální“. Právě rozšíření tohoto způsobu sběru v obcích se v posledních letech stalo klíčovým faktorem rozvoje sběrné sítě.
V následujícím grafu je vidět vývoj počtu nádob podle jejich typu (veřejné vs. individuální), a podle hlavních druhů odpadu, které se do nich sbírají.
Ovšem pozor, to však nevypovídá o skutečném počtu nádob, do nichž je možné třídit jednotlivé komodity. V posledních letech se totiž velmi rozšiřují tzv. multikomoditní sběry umožňující shromažďovat více různých druhů odpadu do jedné nádoby. Nejrozšířenější je společný sběr plastu, nápojového kartonu a kovu.
Dostupnost kontejnerů pomáhá ochotě třídit
V posledních letech se sběrná síť výrazně rozšiřuje, především díky rostoucímu počtu individuálních nádob, což vede k jejímu dalšímu zahuštění. Hlavním důvodem je skutečnost, že čím hustší je síť sběrných stanovišť, tím kratší vzdálenost musí občané urazit, což jim usnadňuje třídění odpadu.
Studie potvrzují, že dostupnost kontejnerů přímo ovlivňuje ochotu lidí třídit. Individuální nádoby tak umožňují občanům třídit odpad přímo na svém pozemku, aniž by museli docházet k veřejným stanovištím. Specifickou variantou tohoto systému je tzv. pytlový sběr, při němž domácnosti ukládají tříděný odpad nikoli do pevných kontejnerů, ale do pytlů. Tyto pytle však nejsou započítávány do celkového počtu nádob. Jen ve druhém čtvrtletí roku 2024 jich bylo svezeno téměř dva miliony kusů.
Individuální sběr je využíván čím dál častěji
Mapa ukazuje aktuální rozšíření individuálních sběrů v obcích ČR. Ovšem, naprostá většina obcí, které využívají individuální systém sběru, si i nadále nechává dostatečné množství nádob rozmístěných na veřejných prostranstvích.
Tříděný odpad se prostřednictvím veřejných i individuálních nádob sbírá v naprosté většině obcí ČR. Výjimku tvoří jen 18 obcí s celkovou populací přibližně 18 tisíc obyvatel, které kontejnery nevyužívají vůbec a spoléhají na alternativní metody sběru, jako je pytlový systém, sběrné dvory, výkupny nebo školní a mobilní sběry. Kromě toho existují tři obce, kde jsou k dispozici pouze individuální nádoby, aniž by byla zajištěna kontejnerová stanoviště na veřejných místech. Ve všech ostatních obcích mají obyvatelé možnost využívat veřejně přístupné kontejnery k třídění odpadu.
Další rozšiřování sběrné sítě
Přestože by se mohlo zdát, že množství nádob na třídění odpadu v Česku je již dostatečné, rozšiřování sběrné sítě bude i nadále pokračovat. Nová evropská legislativa klade důraz na další zvyšování míry recyklace komunálních odpadů, a to nejen těch obalových. A je prokázáno, že klíčem k úspěšné recyklaci je snadno dostupný a efektivní systém tříděného sběru, což znamená i dostatečný počet sběrných nádob v krátké docházkové vzdálenosti.
V některých částech republiky budou proto doplněny další kontejnery, popelnice či odpadkové koše na tříděný odpad. Někdy však postačí spíše optimalizace stávající sběrné sítě, tedy lepší rozmístění sběrných prostředků v ulicích.
Zdroj: EKO-KOM
