Rodný domek se nachází kousek od autobusové zastávky Dolínek, cestou k němu si lze prohlédnout i pomník věnovaný Vítězslavu Hálkovi a informační tabuli. Hálkův domek je otevřen každou neděli od 13 do 16 hodin. „V domě je nejpodstatnější atmosféra,“ říká Roman Straka, který tam každou neděli drží službu. Na starosti má i pobočku místní Městské knihovny v Odoleně Vodě, která má v domku vyčleněnou jednu místnost. I tu je možné v neděli navštívit. „Po většinu dalších dnů je otevřena pobočka knihovny na místním sídlišti,“ uvedl Straka pro Náš REGION.
O Hálkovo pírko
V sednici, ve které kdysi bývala hospoda, kterou provozoval otec Vítězslava Hálka, je expozice věnovaná básníkovu životu a dílu. „Přicházejí sem místní nebo lidé, kteří jsou zvyklí cestovat a zajímá je literatura. Někteří spojí návštěvu domku s prohlídkou zámku v Panenských Břežanech,“ řekl Straka. V domku se konají i různé akce – dětští výherci soutěže O Hálkovo pírko (pírko proto, že Hálek žil v domku jako malý, do necelých čtyř let) tam v listopadu recitují. „Naším cílem do budoucna je zatraktivnit expozici pro děti,“ uvedl Straka.
Letos se tam uskuteční akce ke 100. výročí republiky, která Hálkovo výročí „přebije“. „Malý Hálek zažil národní nadšení v roce 1848, v té době si dal české jméno Vítězslav, jeho původní jméno je Vincenc,“ řekl náš průvodce. V domku se pořádají i výstavy místních řemeslníků a výtvarníků, při muzejní noci tam jsou pro návštěvníky připraveny pivo a uzenáče, aby byla přiblížena atmosféra hospody, která tam kdysi bývala.
Hálkův domek od Seiferta
Jako malý navštívil dům básník, spisovatel, novinář a překladatel Jaroslav Seifert. Tehdy ho tam přivedl dědeček, který zřejmě spravoval knihovnu ve spolku v nedalekých Kralupech. Na Seiferta to očividně udělalo dojem, jelikož v 50. letech vydal ve sbírce Maminka básničku Hálkův domek. V roce 1956 navštívil domek znovu, o čemž svědčí jeho podpis v tehdejší návštěvní knize.
„Když vcházeli jsme do síňky, rozhlížel jsem se plaše, bylo to tam tak chudičké a chudší snad než naše. Tenkráte jsem tam byl s dědečkem, šel v starém kaiserroku; do půlstoletí od těch dob chybí jen pět šest roků. Okénka jako lucerny a všude málo místa. Na zdi byl věnec se stuhou a pod ním stála bysta. Měl hezké čelo, hustý knír, malou, šviháckou bradku,“ píše Seifert v básni.
„Z vavřínu jsem si ulomil smetličku na památku. Vonělo to tam starobou a knížkami a plísní, když před básníkem šeptal jsem veršík z Večerních písní. Ač do dneška jsem neslyšel, jak v noci slavík zpívá, z těch veršů však ten ptačí hlas znám dávno, odjakživa,“ uvádí. A kdo domek navštívil, jistě uzná, že verše jsou trefné.
Nezval dostal jméno po Hálkovi
A nyní pár veršů Vítězslava Hálka ze sbírky V přírodě. „Nic nejsem víc nežli ta růže, nic víc než slavík v podletí, mé lístky s jarem opadají, má píseň v jeseň odletí… A to mi dosti, v chvíli pravé že vydechnul jsem nápěvy, v nichž zaplesal jsem bez stesku a dotesknil se úlevy…“
V roce 1956 navštívil domek, podle záznamů v pamětní knize, i básník Vítězslav Nezval. Bylo to dva roky před jeho smrtí. „Tatínek byl zřejmě fandou Vítězslava Hálka, neboť Vítězslav Nezval dostal jméno právě po něm,“ uvedl Straka. Do domku v roce 1956 zavítal Nezval i se svým, tehdy už stařičkým otcem Bohumilem. V roce 1975 domek navštívila vnučka Vítězslava Hálka a dcera lékaře Ivana Hálka Elena Hálková, matka herečky Jany Štěpánkové.
V roce 1900 koupili dům členové spolku z Prahy
„Pamětní deska na čelním štítu domu byla odhalena 29. června 1878. V roce 1900 dům zakoupili členové Čtenářsko-zábavního spolku Hálek z Prahy a v jejich majetku zůstal až do nedobrovolného zániku spolku v roce 1951. Na počátku 60. let minulého století prošel Hálkův dům stavebními úpravami, po jejichž dokončení byl 10. listopadu 1963 slavnostně otevřen Památník Vítězslava Hálka. Od 31. prosince 1972 našla pod střechou rodného domu své místo pobočka Městské knihovny v Odoleně Vodě, která zde působí dodnes. Rodný dům je památkou zapsanou v seznamu nemovitých kulturních památek,“ uvádí město Odolena Voda.
