Vedle domácí lidové tvořivosti tu návštěvníci uvidí i vzácný poválečný dřevěný polychromovaný betlém z Nové Paky, který na výstavu zapůjčilo Sdružení českých betlémářů. Mezi unikáty patří rovněž něžný háčkovaný betlém či betlém skautský.
Tuzemské exponáty doplní oblékaný keramický betlém z Itálie, papírový rozkládací z Velké Británie a další díla pocházející třeba z Ameriky nebo z Indonésie. Výstava je instalována v přízemí Paláce a otevřena bude pro veřejnost každý den od 8 do 20 hodin. Vstup je zdarma.
I betlémy mají své klasiky
Mezi pěti desítkami betlémů jistě zaujmou ty od Jiřího Jaromíra Kubáta: betlém ze stavebnice Merkur, Betlém s bleskojistkou, Betlém nezaměstnané montážní dělnice Tesly Orava či Betlém s elektronkami. Ten vytvořil jejich autor technikou asambláže ze starého elektromateriálu. Práce J. J. Kubáta, původně soustružníka v Motorletu a nyní pracovníka Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, jsou zastoupeny mimo jiné ve sbírce významného českého umělce Jiřího Koláře. Jedno jeho dílo vlastní také zakladatelka Muzea Kampa Meda Mládková.
Jak správně „strojit“ betlém
Dodnes jsou betlémy součástí křesťanské vánoční tradice a přinášejí radost dětem i dospělým. V kostelech můžeme vidět rozmanité betlémy – od těch, které jsou složeny z figurek darovaných jednotlivými farníky, až po díla vytvořená mistry řezbáři. Betlémy se stavějí na konci doby adventní, při vigilii Narození Páně (24. prosince) ukládáme do jesliček figurku Jezulátka. Od slavnosti Zjevení Páně (6. ledna) se k zástupu směřujícímu do Betléma, připojují také figury Tří králů. V kostele pak bývají betlémy do svátku Uvedení Páně do chrámu (2. února).
Císař i královna betlémy zakázali
Roku 1223, po návratu z Betléma, připravil František z Assisi pro účastníky půlnoční mše v jeskyni u vsi Greccio jesle s živým oslem a volem, a tak založil tradici stavění jesliček.
Vůbec první doložený betlém v českých zemích byl v roce 1560 v jezuitském kostele v Praze. V barokní době kostelní betlémy procházely velkým rozvojem. Tvořily je figury v životní velikosti, ať už malované na dřevěných deskách anebo vyřezané ze dřeva.
Marie Terezie roku 1751 zakázala stavění betlémů a předvádění vánočních her v kostelech a Josef II. vydal tento zákaz znovu, označil zvyk za dětinský a církve nedůstojný. Zákaz se týkal i soukromých domů. Tam se dal ovšem hůře kontrolovat, a tak se zvyk stavět jesličky přenesl do domácností.
