Do architektonické soutěže o pietní úpravu Ďáblického hřbitova s čestným pohřebištěm popravených a umučených vězňů a příslušníků II. a III. Odboje se přihlásilo celkem sedmnáct týmů. Z nich porota vybrala na základě kvality referenčních prací devět účastníků, kteří zpracovali soutěžní návrhy.
Porota složená z předních českých architektů a krajinářských architektů hodnotila nakonec celkem osm soutěžních návrhů a rozhodla o udělení dvou druhých míst. Podělí se o ně MCA atelier s.r.o. a Architektonická kancelář Jiří Kolomazník, s. r. o., s nimiž budou nyní vedena jednání o dopracování studie podle doporučení poroty. Soutěžní návrhy si také v nové obřadní síni Ďáblického hřbitova mohla prohlédnout veřejnost.
Autenticita hřbitova
Prostřednictvím architektonické soutěže hledal zadavatel řešení, které zachová nejen syrovost, le také autenticitu hrobových šachet a současně umožní, aby místo pravdivě vyprávělo dějiny 20. století se všemi jeho rozpory a paradoxy.
„Ďáblický hřbitov s pohřebištěm obětí obou zrůdných režimů je místem mimořádného významu. Přibližně třetina obyvatel této země se narodila po r. 1989 a totalitní režimy zná často jen jako učivo z hodin dějepisu. Pietní úpravou hřbitova získáme místo, kde se návštěvníci takříkajíc dotknou historie, dozví se o zločinných diktaturách a o statečných mužích a ženách, kteří se jim postavili,“ podotýká Milena Johnová, radní hl. m. Prahy pro oblast sociální politiky a zdravotnictví.
Nejen prostorové řešení
Severní část Ďáblického hřbitova je v přeneseném slova smyslu názornou učebnicí novodobých dějin Československa, zhmotnělou metaforou novodobých československých dějin. Vedle sebe tady odpočívají oběti zavražděných a umučených nacistickým a komunistickým totalitním režimem, popravení okupanti, kolaboranti z řad českého obyvatelstva a nacisté, kteří ukončili svůj život na konci války sebevraždou, také ale popravení vrazi, zločinci i tisíce neznámých osob, včetně dětí.
„Od samého začátku jsme si uvědomovali, že nehledáme pouze vizuální a prostorové řešení. S ohledem na význam a historii místa bylo nutné vnímat otázky etické, společenské a historické. Při přípravě soutěže a jejího zadání jsme proto přizvali odborníky a experty ze Sdružení bývalých politických vězňů, Ústavu pro studium totalitních režimů, Vojenského historického ústavu, Národního památkového ústavu, Ministerstva obrany a další,“ připomíná Martin Červený, ředitel organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy.
