Tím obhájcem byl Kamill Resler (ty dvě l nejsou chyba) a tím, koho obhajoval, byl K. H. Frank. Jméno, ze kterého mrazí ještě dnes. Jistě si nyní řeknete, proboha, co mohl obhajovat na nacistickém válečném zločinci takového formátu? Co mohl obhajovat na člověku, který nechal vypálit obec Lidice a od mládí se netajil nenávistí ke všemu českému?
Kamill Resler byl proslulý prvorepublikový právník. Narozen 1893. Věnoval se hlavně obhajobě a řešení právních sporů umělecké fronty. Například spory Franze Kafky o autorská práva. Měl pozitivní vztah k anarchistickému hnutí, lidově řečeno, vysekával jejich členy z různých malérů. Na Zderaze, v jeho advokátní kanceláři, měl literární salón, kam přicházel téměř každý, kdo v té době v literatuře něco znamenal. Holan, Halas, Seifert, Hrubín a jiní a jiní. Sám byl literárně činný a věnoval se biografii převážně avantgardních spisovatelů. Byl vášnivým sběratelem krásných knih. Polyglot, který suverénně ovládal řadu světových jazyků. Angličtina, němčina, francouzština, italština a další. Jeho oblíbenou činností byly překlady básnických sbírek. Zemřel v roce 1961.
V roce 1946, na přímý příkaz ministra spravedlnosti Prokopa Drtiny, se stal obhájcem K. H. Franka, ex offo. Emoce tehdy pracovaly a v očích mnoha lidí se stal téměř velezrádcem. Nenávist svého okolí pocítil i na své kůži. V Čechách roku 1946 to bylo velmi snadné. Lidé již tehdy nechápali. Nedocházelo jim, že odsoudit někoho, bez možnosti obhajoby, snižuje soud na stejnou úroveň, jakou měly ty nacistické. Resler se pustil do boje, o kterém již napřed věděl, že je prohraný. Nebylo naprosto možné odvrátit od svého klienta to, k čemu směřovalo rozhodnutí soudu. Resler pokládal obhajobu za věc své profesionální cti a kupodivu se mu podařilo některá podružná obvinění vyvrátit.
K. H. Frank, který ani ve vězení neztratil svůj pocit nadřazenosti nad méněcenným okolím, zpočátku svého obhájce nebral příliš na vědomí. Přeci nebude komunikovat s Čechy, stejně to na jeho osudu nic nezmění. Reslerovi se podařilo získat důvěru svého klienta a proniknout do jeho způsobu uvažování. Nebyl jediným, komu se to podařilo. Mnozí z vás jistě znají knihu Norimberský proces. Její autor, Gustav Gilbert se věnoval stejnému problému. Nikoliv však jako právník, kterým nebyl, ale jako psycholog. Knihkupec z Karlových Varů a obhájce bibliofil. Dějiny jsou plné bizarních paradoxů. Kamill Resler dokázal, že byl profesionálem v plném smyslu toho slova. Jeho klient skončil před zraky několika tisíc diváků na šibenici pankrácké věznice. Stalo se to 22. 5. 1946.
