• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Ve středních Čechách vznikla „chytrá krajina“

    25.5.2024
    Simona Knotková

    Na pomezí Kladenska a Rakovnicka vznikla „chytrá krajina“, která poskytuje data pro mírnění dopadů klimatických změn.

    Systémy fungující přímo v krajině v okolí farmy České zemědělské univerzity (ČZU) ukazují, jak je možné bránit například vysychání krajiny nebo erozi. Poznatky z komplexního výzkumu by měly být použitelné i pro zemědělce. Zásadní jsou také zjištění ohledně budoucího vývoje změn klimatu. Informoval o tom vedoucí projektu nazvaného Pilotní farma Amálie – aplikace konceptu Chytré krajiny Petr Máca z Fakulty životního prostředí ČZU.

    Výzkum v oblasti u Lán na Kladensku a Rudy na Rakovnicku pokračuje osmým rokem. Nyní vědci vyhodnotili tříletý projekt, výzkum bude pokračovat dál. Je významný nejen velikostí plochy, ale i vztahem k mnoha vědním oblastem. „Multioborový přístup ve sběru dat nám nyní umožňuje zodpovědně vyhodnocovat údaje z mnoha desítek čidel a senzorů, které monitorují celé spektrum hydrologických a meteorologických veličin. Díky instalované 5G síti jsme připraveni ovládat zavlažování Amálie dle měnících se hydrologických poměrů v blízké budoucnosti doslova na dotyk prstu,“ podotkl Máca.

    Síť 5G pro Amálii umožní nejen přenosy velkého množství dat, ale i dálkové ovládání zemědělských strojů a měřicích přístrojů a další zásahy v reálném čase. Přístroje měří třeba vlhkost půdy, množství odpařené vody nebo pohyb půdy při erozi. K opatřením, která se v „chytré krajině“ testují, patří nektarodárné biopásy, systematicky vysázené stromy nebo moderní závlahové soustavy, které mohou být ovládané umělou inteligencí.

    Výzkum je složený z mnoha národních i mezinárodních projektů, náklady zatím byly zhruba 160 milionů korun, mezi zdroji jsou třeba takzvané norské fondy. „Další nezbytný krok k syntéze poznatků a úspěšnému uvedení do praxe v podobě precizního zemědělství je studium komplexity vztahů všech složek prostředí – půdy, vody, organismů a klimatu. Aby bylo možné úspěšně zvládat rizika, potřebujeme celostní přístup s využitím principů cirkulární ekonomiky a obnovou zdrojů,“ doplnil Máca.

    Krajinu na pomezí Kladenska a Rakovnicka podle Mácy vědci k výzkumu dopadů klimatických změn vybrali také kvůli tomu, že se v ní častěji než jinde vyskytuje sucho. Farma Amálie je přístupná veřejnosti, zájemci se mohou prostřednictvím interaktivních informačních panelů a sloupků s QR kódy dozvědět podrobnosti přímo v terénu.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte