zavřít mapu
Hypochondrie je porucha osobnosti, která vede k neustálému přesvědčení, že je člověk nemocen. Hypochondr si je naprosto jist, že trpí tou či onou nemocí. Navíc časem mívá tendence povahu poruchy měnit.
Pojem hypochondrie vznikl z termínu ,,hypo“, což znamená pod a ,,chondro“, což znamená chrupavka. Hypochondrium je oblast břicha, a to konkrétně pod chrupavkami spodních žeber. Řekové se domnívali, že slezina, která se nachází v této oblasti na levé straně, je sídlem melancholie a pesimismu.
Rozsah nemocí, o nichž se hypochondři mohou domnívat, že jimi trpí, nezná žádná omezení. Nejčastější však bývá srdeční neuróza. Ani lékařské ujištění, podložené rozsáhlým vyšetřením, nedokáže hypochondrovo přesvědčení, že je nemocen, nikterak rozptýlit. Takový člověk pak navštěvuje další a další lékaře a v podstatě mu nelze pomoci. Nefungují ani logické argumenty.
13 – 14 procent pacientů jsou dle některých praktických lékařů hypochondři. Největší výskyt byl zaznamenán u pacientů ve věkovém rozmezí 50 – 60 let, ale není to zdaleka pravidlem. Podle některých psychologů jsou častou obětí také studenti lékařství, kteří se cítí být ohrožováni každou nemocí, o které se učí. Tato forma má naštěstí své hranice, protože většina studentů včas rozpozná, že se jedná pouze o psychickou záležitost. Je to však důkazem, že hypochondrii lze i vypěstovat a zdaleka ne vždy musí být vrozená.
Bývá rovněž považována za formu patologické deprese, ale antidepresiva na ni nezabírají. Podle názorů některých psychoanalytiků se vykytuje proto, že agrese vůči druhým je přenesena vytěsněním a přemístěním do tělesných potíží. Hněv postiženého člověka pochází z předchozího odmítnutí a zklamání a projevuje se dožadováním se soucitu a pomoci od lékařů, avšak současně pacient tuto pomoc i odmítá jako neúčinnou. Často prý na sebe takoví lidé berou i „bolest“ jako odčinění za minulé prohřešky.
Na tuto poruchu snad nejvíce upozornila Moliérova hra ,,Zdravý nemocný“. Moliére sice hypochondrem sám nebyl, ale trpěl tuberkulózou plic, která nebyla léčitelná. Sám ve svých hrách vystupoval a je ironií, že právě hra ,,Zdravý nemocný“ se mu stala osudnou, když hrál roli hypochondra.
My, kteří touto politováníhodnou poruchou netrpíme, bychom se sice samozřejmě měli snažit chránit si své zdraví, ovšem na druhou stranu si svým okolím nenechat v žádném případě jakoukoliv nemoc vsugerovat…
