• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Vědci zkoumají evoluci melodií chorálu pomocí algoritmů pro bioinformatiku

    12.1.2023

    Zda jsou melodie gregoriánských chorálů opravdu původní, zjišťují vědci pomocí výpočetních algoritmů vytvořených pro bioinformatiku, sdělila v tiskové zprávě Akademie věd ČR (AV). Nový mezinárodní výzkum vede Jan Hajič z Masarykova ústavu a Archivu AV. Jeho tým analyzuje evoluci melodií gregoriánského chorálu a snaží se mimo jiné zodpovědět, jak vznikaly chorální melodie nebo jestli jde rozeznat starší melodie od novějších, informovala akademie.

    „Domníváme se, že melodie by se mohly přizpůsobovat svému sociálnímu a kulturnímu prostředí podobně, jako se svému přirozenému prostředí přizpůsobují zvířata nebo rostliny,“ řekl Hajič. Ve své studii podle AV proto vědci zužitkují výpočetní metody, které se používají ve vědě o živé přírodě.

    Odborníkům podle Hajiče pomůže databáze Cantus Index pro digitální choralistiku, jež eviduje přes 13.000 zpěvních melodií v digitální podobě. Dané melodie byly podle AV zaznamenány ve více než 600 evropských liturgických knihách v období mezi 11. a 16. stoletím.

    Gregoriánský chorál je podle vědců neodmyslitelnou součástí středověké Evropy, kdy se jeho melodie zpívaly v katedrálách, kostelech i klášterech. Chorál tak vyjadřoval středověký náboženský život, uvedla akademie. Jedná se o jednohlasné latinské zpěvy bez doprovodu nástrojů. Pojmenovány jsou po papeži Řehoři Velikém, který žil na přelomu 6. a 7. století a nechal zpěvy sbírat a třídit.

    Ačkoli císař Karel Veliký po roce 800 ukotvil pravidla bohoslužeb ve své říši, čímž z chorálu učinil posvátnou tradici, zpěv původních melodií se ve staletích měnil. „Dokonce se rozvětvil natolik, že v polovině 16. století církev rozhodla, že gregoriánský chorál má být opět přísně standardizován,“ řekl Hajič.

    Vedle Hajiče se na projektu s názvem Genome of Melody podílí i Klára Hedvika Mühlová z Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Čeští vědci spolupracují s Katedrou antropologie na Durham University ve Velké Británii. Jejich studii zaštiťuje Templetonova nadace a podporu získali také od Cultural Evolution Society.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte