Vláda chce snížit daň na potraviny. Nezlevníme, zaznívá od potravinářů

23.1.2023
Jan Štoll

Kabinet Petra Fialy (ODS) uvažuje o tom, že místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent by měla být od příštího roku pouze jedna, a to ve výši 13 nebo 14 procent. Návrh by mohl zlevnil většinu základních potravin, oproti tomu by zdražilo pivo a zpracovaná dětská výživa. Potravinářská komora ČR dala dopředu najevo, že potraviny nezlevní určitě.

Cílem úpravy sazeb daně z přidané hodnoty, o níž uvažuje vláda, není naplnit státní kasu z peněženek lidí. „Případné změny sazeb DPH budou rozpočtově neutrální. Určitě nejde o snahu snižovat deficity,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj by při sazbě ve výši 13 procent schodek státního rozpočtu proti současnosti mírně vzrostl, při sazbě 14 procent pak mírně klesl. Hlavním cílem možných změn je podle ministra především zjednodušení celého daňového systému. Ministerstvo se chce zároveň zabývat otázkou, které položky by měly ve snížené sazbě být. „Chceme tam položky se sociálními a zdravotními důvody,“ podotkl Stanjura. O změnách podle Stanjury ještě rozhodnuto není, návrh chce mít hotový na jaře.

Nestíhají zdražovat

Snížení DPH na potraviny se ale podle Potravinářské komory ČR ve spotřebitelských cenách příliš neprojeví. „Vláda malým a středním firmám nepřiznala žádné kompenzace, takže většina potravinářů ještě ani nestačila promítnout všechny zvýšené náklady do cen konečných výrobků,“ uvedla mluvčí komory Helena Kavanová. Uvedla, že na ceny stále tlačí vysoká inflace a firmy se také musí potýkat se stoupajícími náklady na obaly, tlakem na růst mezd a stále vysokými cenami energií. Potravinářská komora ale také uvedla, že podporuje snížení DPH na potraviny až na pět procent, a že v Česku je nyní jedna z nejvyšších DPH na potraviny v Evropě.

Obdobně to vidí šéf ANO a prezidentský kandidát Andrej Babiš. Ten už loni vybídl ministra zemědělství, aby prosadil snížení DPH na potraviny z 15 procent na nulu. „Máme nejvyšší DPH na potraviny v Evropě, mohl by jít ministr zemědělství za ministrem financí a navrhnout mu to,“ vyzval Babiš, jehož potravinový koncern Agrofert naprosto ovládá významnou část trhu s potravinami.

Podle ekonomů ale nulová sazba zrychluje inflaci. Hlavně loňské odpuštění DPH na energie způsobilo meziroční skok inflace z říjnových 15,1 procenta na 16,2 procenta, ty tak meziročně zdražily relativně víc. „Inflaci výrazně ovlivňují státní zásahy. Zatímco zavedení úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pomáhají krotit inflaci, odpuštění DPH u elektřiny a zemního plynu ze závěru loňského roku vede ke snížení srovnávací základny, což inflaci navyšuje,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Pomůže kontrola

Například v Německu, Rakousku nebo na Slovensku je daň deset procent i méně. Polsko má stále nulovou sazbu. Podle potravinářské komory kvůli nižší DPH na potraviny v řadě evropských zemí klesá konkurenceschopnost českých výrobců. Prezident Agrární komory Jan Doležal pak poznamenal, že podobnou cestou jako Polsko se nyní vydalo Španělsko. „Podobný krok by pomohl k zajištění kvalitních a cenově dostupných potravin i pro české zákazníky. Je však třeba ohlídat, aby se toto snížení skutečně projevilo na spotřebitelských cenách a nepřispělo jen ke zvýšení zisků obchodních řetězců,“ dodal.

Drahé potraviny podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) spíše než regulace cen nebo snižování DPH vyřeší stabilní tržní prostředí. Přispět k tomu má i přijatá novela zákona o významné tržní síle, která výrazně rozšířila okruh podniků, které může za nekalé obchodní praktiky postihovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), uvedl ministr. ČR ho měla přijmout už za vlády Andreje Babiše jako transpozici evropské normy, hrozila za to i sankce od Evropské komise. Prosadila jej až vláda Petra Fialy.

STO/ČTK



Nepřehlédněte