Dne 15. dubna 1818 byla založena nejvýznamnější česká muzejní instituce. Sídlí v několika budovách nejen v Praze. Hlavní budova na Václavském náměstí byla postavena až o několik desítek let později, přesto se zaměříme zejména na ni.
Již léta je v rekonstrukci, bez exponátů. Částečně bude zpřístupněna 28. října 2018, kdy naše samostatná republika oslaví 100 let svého vzniku. Zcela otevřena by měla být během příštího roku.
Vlastenecké muzeum
Národní muzeum bylo založeno pod názvem Vlastenecké muzeum v Čechách Kašparem Mariou ze Šternberka, který byl paleontologem a věnoval muzeu rozsáhlé sbírky.
Jedny z prvních sbírek byly uloženy ve Šternberském paláci až do roku 1846. Dále v Nostickém paláci na Novém Městě (dnes tu sídlí Živnostenská banka) až do doby, než byla v roce 1891 zprovozněna hlavní budova.
Další jména spojena s muzeem jsou František Palacký, František Xaver Maxmilián Zippe (založil českou mineralogii), Jan Evangelista Purkyně, paleontolog Joachim Barrande (objevitel trilobitů, který naše muzeum proslavil po celém světě). Patřili sem též botanici Tadeáš Haenke nebo Karel Bořivoj Plesl či matematik Bernard Bolzano.
Hlavní budova je dominantou Václavského náměstí téměř 130 let. Vznikla podle návrhu Josefa Schulze v novorenesančním stylu. Budova měla samozřejmě více návrhů. Na další se můžete podívat ve fotogalerii.
O výzdobu se postarala řada umělců, sochaři Bohuslav Schnirch, Antonín Wagner či Antonín Popp, a také malíři Vojtěch Hynais, Václav Brožík nebo Julius Mařák.
Co možná o muzeu nevíte?
Náš Region psal o Národním muzeu vícekrát. Například o jedinečném výhledu z jeho střechy, který je ukryt za zavřenými zrezivělými dveřmi.
Možná nevíte, že prostor poblíž vznikající budovy Národního muzea, respektive svažitý terén pod ní, sehrál významnou roli při vzniku lyžování u nás. Josef Rössler Ořovský, významný zakladatel mnoha sportů u nás, si toto místo vybral spolu se svým bratrem, aby vyzkoušeli jízdu na ski (jak se dříve říkávalo lyžím). Stalo se tak na začátku ledna 1887, kdy byla budova dnešního Národního muzea ještě rozestavěná. Byla to úplně první jízda na lyžích na českém území.
Budova byla několikrát poškozena
Stavba byla několikráte poškozena a nebyla výrazně rekonstruována, i proto byla nutná její oprava.
Při Pražském povstání v květnu 1945 její vestibul poškodila nevybuchlá bomba. O 23 let později při vpádu vojsk Varšavské smlouvy byla její přední fasáda poškozena střelami zejména od Sovětů. Když se budovalo vestibul metra linky A v 70. letech, byla poškozena její statika. Odnesla to západní věž a některé stěny. Vestibul metra pak musel být lépe vyztužen.
Před dvěma lety vypukl v podkrovní části pravého křídla požár. Zasahovalo tu 150 hasičů z profesionálních i dobrovolných jednotek. Škoda se vyšplhala na 10 milionů korun. Naštěstí v ní nebyly žádné exponáty.
