Rodný dům hudebního skladatele Antonína Dvořáka a renesanční zámek v Nelahozevsi. Jejich prohlídka vám jistě nezabrání, vydat se na další, pěší výlet. Po proudu řeky, po levém břehu, necelé dva kilometry od zámku. Jez, který řeku přetíná, byl vystavěn na počátku dvacátého století. Původně zde stál dřevěný most, který vystavěli Chotkové, majitelé nedalekého zámku ve Veltrusech. Most byl zničen povodní, v roce 1784, a císař Josef II. již nepovolil most znovu obnovit, takže zde po dvě století fungoval převozník.
Na počátku dvacátého století byl vybudován na Vltavě, asi 150 metrů nad dnešní elektrárnou jez, zdymadlo a nový most. Řešení bylo natolik funkční a ohleduplné vůči okolní krajině, že v roce 1904 nelitovali američtí inženýři cesty přes oceán, aby se ve „zpátečnickém“ Rakousko-Uhersku podívali, co umí vybudovat Češi. Plánovali regulaci řeky Mohawk, a zdejší dílo je natolik nadchlo, že zakoupili licenci.
Výstavba elektrárny začala v roce 1922, a byla ukončena v roce 1929. Průmysl nového státu, s názvem Československo, začal nabírat dech, a bylo to znát. Náhon k elektrárně, budova, rekonstrukce a úprava jezu, turbogenerátory z ČKD Blansko. Velín od firmy Františka Křižíka.
Vše je funkční, vše pracuje bezchybně a devadesát let. Důkaz kvality práce inženýrů i dělníků. Hrdost na šikovnost rukou a chytré hlavy. Tehdy vlastnosti, které nikomu nepřipadaly k smíchu. Elektrárna tvoří dokonalý funkční celek. S plavební komorou na levém břehu a propustí ke splavování vorů na straně druhé, zapadá přirozeně do krajiny, a rozhodně v ní nepůsobí jako pěst na oko.
Hloubka osmi metrů vody, v nátoku na turbíny, je dostatečnou silou k tomu, aby uvedla do pohybu čtyři Kaplanovy a jednu Francisovu turbínu. Neškodí si trochu zopakovat fyziku. Kaplanovy turbíny jsou příliš známé, popišme si tedy tu Francisovu. Jsou to přetlakové turbíny. Voda při své cestě turbínou mění tlak a přebytečnou energii předává lopatkám turbíny. Její účinnost je přes devadesát procent. Sestrojil ji anglický inženýr, pan James Francis v době, kdy císař František Josef I. zahříval trůn ve Vídni necelý rok. Přesněji v roce 1849. Neuvěřitelná účinnost. Tvar ozubení oběžného kola je velmi zajímavý. Připomíná symbol automobilky Citroën.
Jedno z takových oběžných kol naleznete jako kuriozitu, v parčíku pod lávkou, která v Kralupech nad Vltavou spojuje oba břehy. Most již neslouží automobilové dopravě. Je však přístupný pro cyklisty a pro pěší, takže si můžete prohlédnout celou elektrárnu z obou břehů. Pokud budete mít štěstí, stanete se diváky vodního slalomu. Závodní dráha pro sportovce je vybudována na pravém břehu Vltavy.
Technická památka, za kterou tato elektrárna byla prohlášena, stojí rozhodně za vidění. Elektrárnu si lze prohlédnout i uvnitř. Jsou zde prováděny exkurze. Bohužel, současná doba s různými omezeními mi neumožnila pořídit snímky strojů a vybavení objektu.
