Rybník Terezka vstoupil do druhé etapy svého budování. Během té první zmizely z místa v těsné blízkosti Obory Hvězda černé skládky, zbytky staveb zahradních domků a opuštěná zařízení staveniště soukromé firmy stavící kanalizace. Letos nastal čas pro terénní úpravy. Během zimních měsíců byla vyhloubena hlavní část nádrže a letos Terezka dostane požerák pro vypouštění nádrže a nepropustné jílovité dno. Stavební práce plánují Lesy Praha dokončit ještě v letošním roce.
Napájet vodou bude Terezku potok Světluška a rybník Ve Hvězdě.
Nový rybník ovšem nebude primárně určen pro ochlazení návštěvníků během letních veder. Na své si v něm přijdou nesčetné druhy vodního ptactva a dalších živočichů i rostlin, jež si libují v blízkosti vody.
Potok Světluška pramení v bělohorských polích
Od jejího založení protéká oborou potok dnes zvaný Světluška, který sem přiváděl vodu z bělohorských polí otvorem ve zdi. Tento otvor byl dle historických pramenů zajištěn silnými dubovými kůly. Přitékající voda byla velmi důležitá zejména pro napájení zvěře chované v oboře. Vydatnost pramenů ale nebyla příliš velká.
V roce 1547 se stává místodržícím v Českém království Ferdinand Tyrolský, druhorozený syn Ferdinanda I. a Anny Jagellonské, který v roce 1548 získává od libockého záduší další pozemky v údolí Litovického potoka. Tyto pozemky připojuje k dosavadní oboře a zřizuje na nich louku a rybník, jenž je zachycen na Klossově mapě z roku 1723 ve východní části dnešní louky a mokřadů. Jednalo se o poměrně velký rybník, který však časem zcela zanikl. V archivu Pražského hradu se zachoval i rozpočet na jeho zřízení z roku 1728. Rybník byl napájen novým zvláštním náhonem z Litovického potoka přes nádrž u mlýna ležícího za zdí obory. Dochovala se i stížnost na místního mlynáře, ve které se uvádí, že vodu používá jen pro své mletí a nepouští ji do královského rybníka.
V roce 1742 byl stavebním písařem J. H. Dienebierem vyhotoven plán Hvězdy, na kterém je mimo jiné uveden i malý rybníček pod letohrádkem.
Studniční domek Světlušky v oboře
Původním studničním domkem štoly Světlušky byla půvabná šestiboká stavbička, zbouraná při výstavbě dnešní funkcionalistické kruhové stavby. Jedná se o nejmladší štolu takzvaného Hradního vodovodu, která byla dokončena v roce 1930, aby posílila zásobování Pražského hradu pitnou vodou.
Ke vzniku štoly se váže informace, že když vznikl v polovině 20. let 20. století u Československé armády 1. zeměvrtný oddíl a získal první vrtnou soupravu, použil ji poprvé právě zde. Pomocí vrtů bylo hledáno nejlepší místo pro vyražení štoly. Štola má celkovou délku 293 m a je celá vyzděna cihlami. Krátce po té, co byla štola dokončena, bylo upuštěno od původního záměru vlastního zásobování Pražského hradu pitnou vodou z Hradního vodovodu a areál Pražského hradu byl připojen na veřejný vodovod.
Voda ze Světlušky byla svedena potrubím do malé vodárny u Ruzyňské ulice a až do roku 1974 byla zdrojem pitné vody pro Ruzyň. Po ukončení odběru vody a zrušení Ruzyňské vodárny odtékala voda ze štoly do louky pod letohrádkem. Zde vznikl malý rybníček a rozsáhlý mokřad, který byl vyhlášen jako velmi cenné přírodní území s označením Natura 2000.
