Dlouhých dvacet let čekala na objasnění vražda z pražské vily na Ořechovce. Policii s případem, se kterým si nevěděla rady, pomohla až výpověď muže, který původně vrahovi pomáhal zahladit stopy a zbavit se mrtvého těla.
Manželství Zdeňky Kuncové, obžalované spolu se svým bratrem Martinem z vraždy, bylo v troskách. Její muž, italský podnikatel, se zhruba dva roky před svou smrtí k ní podle jejích slov začal chovat špatně. Fyzicky ji napadal a opakovaně ji znásilnil tak, že musela vyhledat lékařskou pomoc. Zlý měl být i na jejího syna.
„Byla jsem několikrát ošklivě napadena a dodneška si nesu následky. Chtěla jsem se s ním v klidu rozvést, nejsem typ člověka, který by řešil věci násilím a křikem, mám ráda klid a harmonii,“ popsala jejich vztah Kuncová. Žaloba ji však vinila z toho, že se spolu se svým bratrem domluvila, že se násilnického manžela zbaví. Rozvodem by se totiž musela rozdělit o společný majetek v hodnotě přes dvacet milionů korun. A ten jí opravdu po smrti manžela v rámci dědického řízení připadl.
Byl to grázl!
Kuncová však u soudu uvedla, že vraždu se svým bratrem rozhodně neplánovala a dozvěděla se o ní teprve z televize. „Že jsem byla obviněna, s tím naprosto nesouhlasím, protože s celou záležitostí nemám absolutně nic společného. Když jsem si manžela brala, tak jsem ho milovala. Neodpovídá mému naturelu, že bych někomu úmyslně ublížila, natož kvůli majetkovému prospěchu, protože naše rodina si vždycky stála velmi dobře z hlediska financí,“ prohlásila. „Věřte tomu, já nejsem člověk, který je závislý na penězích, který bazíruje na majetku. Já měla vždycky všeho dostatek, neměla jsem nikdy potřebu někoho okrádat nebo najímat bratra, aby zabil mého manžela,“ dodala.
Její bratr, který se k vraždě svého švagra přiznal, u soudu potvrdil její slova. O ničem prý nevěděla, protože si ten večer vzala prášky na spaní, k vraždě ho podle jeho tvrzení nenavedla a ani on sám neměl k vraždě zištný motiv. Osudnou noc ze 7. na 8. září 1998 do vily v ulici U Laboratoře prý nepřišel zabíjet, ale ochránit sestru před útoky jejího manžela.
Po ostré hádce se ale začal se švagrem prát a nakonec ho střelil do hlavy podomácku upravenou zbraní s tlumičem. „Nezasloužil si, abych ho zastřelil. Bylo to z toho, že jsem byl opilej a měl jsem v sobě nějaký drogy. Ale byl to grázl,“ vypověděl Kunc. „Nenávidím lidi, kteří ubližujou dětem a ženskejm!“
Udání po letech
Podle obžaloby poškozeného střelil v jeho ložnici třikrát do hlavy a jednou do krku. Kunc ale tvrdí, že po švagrovi vystřelil jen dvakrát. Druhé dva zásahy měl mít nasvědomí jeho známý Vladimír Gottfried, který mu také pomáhal zahladit stopy po vraždě. Tělo zavražděného podnikatele společně zabalili do koberce a odvezli k rybníku Bucek u Nového Strašecí ve středních Čechách. Vůz odstavili u Podbořan a zbraň zahodili do rybníka u obce Hostivice. V ložnici zavražděného vyměnili ložní prádlo a matraci a věci vyhodili na skládku. Podle žalobce jim měla pomáhat v zakrývání stop i Kuncová, což ale oba sourozenci svorně popřeli.
Právě Gottfried byl nakonec hlavní postavou dlouho neobjasněného případu. Po letech se totiž přihlásil policii a vypovídal proti Kuncovým. Podle Kuncové byla jeho motivem ale závist, případně pomsta vůči jejímu bratrovi. Sourozencům za vraždu a návod k vraždě hrozilo 12 až 15 let nebo i výjimečný trest.
Rozhodl motiv
V rozhodování soudu o trestu bylo zásadní to, zda k vraždě došlo z majetkového prospěchu. To se však žalobě jednoznačně prokázat nepodařilo.
Proto byla vražda promlčená již po dvanácti letech, a ne až po dvaceti, jak by tomu bylo v případě, kdy by bylo zřejmé, že Kunc zabíjel pro peníze. Soud proto jeho stíhání zastavil. „Nebylo zcela jednoznačně prokázáno, že obžalovaná navedla svého bratra, aby zavraždil jejího manžela, a že motivem pro vraždu byl majetkový prospěch, spočívající v dědictví,“ uvedla soudkyně Hana Hrnčířová. Kuncovu sestru, která byla obžalovaná z návodu k vraždě, soud pro nedostatek důkazů obžaloby zprostil.
