V poslední době také už neroste tolik spotřeba v gastronomických provozech například na horách, kam se lidé o velikonočním volnu vydávali na dovolenou.
V blízké budoucnosti bude muset podle unie průměrná cena vajec růst kvůli zvyšujícím se nákladům na krmné směsi pro drůbež, ale také kvůli přechodu na voliérové chovy z klecových. Snůška v nich je podle chovatelů nižší při stejných nebo vyšších nákladech. V roce 2027 budou veškeré klecové chovy drůbeže zakázány. Ke konci roku 2020 dosáhl počet volných chovů téměř 35 procent. „Meziročně tak vzrostl počet volných chovů o 11 procent. Tento trend bude i nadále zrychlovat, aby chovatelé vyhověli budoucímu zákazu,“ řekla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Stát se podle chovatelů chystá letos ve druhém pololetí spustit podporu pro producenty vajec a drůbežího masa, podobně jako u mléka chystá zavedení podpory kvality. „Zákazník bude mít garantovaný český původ, bez antibiotické podpory léčiv,“ řekla Dlouhá. Stát by podle ní mohl v tomto programu přerozdělit kolem 150 milionů korun ročně, při zavádění pak půjde o částky mezi 50 a 100 miliony Kč.
Základní informace o původu zjistí zákazníci přímo na vejcích. Na skořápce každého vejce musí být kódované informace o chovu, výjimka je u podniků do 50 nosnic. První číslo na vejci označuje, o jaký typ chovu drůbeže jde, dále je na něm označení země původu a registrační číslo chovu. Pokud jde o chov v ekologickém zemědělství, je první číslo kódu 0. Pokud jde o chov ve volném výběhu, značí se 1, dvojka znamená chov v halách na podestýlce a trojka chovy v klecích.
Předloni podle dat ČSÚ snědl každý Čech v průměru 261 vajec, meziročně o 0,7 procenta méně. „Do této statistiky je ovšem potřeba započítat i všechna vejce, které se používají v pekárenství nebo při výrobě produktů jako je majonéza. Největší spotřeba na osobu byla podle statistik v roce 1990, kdy dosáhla 340 ks vajec na osobu,“ dodala unie.
adp/ČTK
