Po skončení 1. světové války a vzniku Československa se začala formovat Československá armáda. Politické vedení státu a vedené nové čs. armády došlo velmi brzy k závěru, že jsou v našem sousedství státy, které mají s použitím bojových otravných látek z doby 1. světové války zkušenosti a ignorují mezinárodní úmluvy pokračováním jejich vývoje a zaváděním do výzbroje.
Proto byla už od počátku věnována pozornost budování čs. vojenských řídících a výkonných orgánů a prostředků k ochraně před těmito zbraněmi. Výsledkem této snahy bylo, že 15. září 1919 Hlavní štáb čs. armády ustanovil Referát pro plynovou službu.
Ten působil jako součást Strojního oddělení Vojenského technického a dopravního odboru MNO.
Referát řešil vybavení vojsk potřebným plynovým materiálem, vydával směrnice a předpisy pro jeho používání a ošetřování a tak umožnil rozvoj opatření k rozvoji protichemické, později protibiologické a protiradiační ochraně našich vojsk, a to až dodneška.
Záhy vznikly i výkonné složky.
Dalším významným mezníkem je 1. říjen 1949, kdy byl vytvořen samostatný duh vojska – vojsko zvláštních bojových prostředků, které bylo s dalším rokem přejmenováno na chemické vojsko.
„Po zhroucení totalitního režimu přišla jedna z nejsvětlejších chvil českého chemického vojska, válka v Perském zálivu. Po celou dobu existence chemické vojsko vyžadovalo vysokou propojenost mezi armádou, průmyslem, vědou a vojenským školstvím. Jeho úspěchy a kvalita jsou odrazem tohoto propojení. Armádní chemiky zdobí obrovská zaujatost a vysoká odbornost – díky nim přestáli všechny politické změny, obstáli v nových zkouškách, čekajících na ně v pouštích Kuvajtu a Iráku, v horách Afghánistánu i bývalé Jugoslávie,“ uvedl při zahájení výstavy první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Jaromír Zůna.
Expozice sestává z velkoplošných panelů, jež mozaikovitě zachycují jednotlivé etapy dějin armádních chemiků. Hodně místa je věnováno ranějším fázím, připomenuta je i bitva u Yper, v níž německé jednotky v dubnu 1915 použily chlor jako zbraň a od které se datuje počátek chemických jednotek.
Zdroje: Vladimír Kubánek: Historie chemického vojska, 2010; Pavel Taněv, MO ČR
