Zachráněné hrušky, rybíz, broskve, višně, kedlubny, dýně, mrkev nebo cibuli byly předány potravinovým bankám v různých regionech.
Podle slov dobrovolnice Kateřiny Peřinové stojí vypěstování potravin nějakou energii. „Pokud se to zaorá nebo prostě nechá shnít, všechna tato investovaná energie přijde na zmar. Tyto suroviny alespoň poslouží lidem, kteří by si je třeba nemohli dovolit koupit,“ říká, proč jezdí paběrkovat.
Celková hodnota zachráněného jídla činí asi 615 000 korun. Potravinová banka v Ústeckém kraji získala 7 500 kilogramů ovoce a zeleniny, Potravinová banka Jihočeského kraje 8 500 kilogramů, Potravinová banka pro Brno a Jihomoravský kraj 1 800 kilogramů, Potravinová banka Praha a Středočeský kraj 1 500 kilogramů a Potravinová banka Central 1200 kilogramů.
Za pár let bylo zachráněno už 53,5 tun jídla
„Typický výjezd na pole vypadá tak, že koordinátor domluví se zemědělcem možnost sběru v okolí svého města, poptá dobrovolníky a zorganizuje výjezd, kam přijede i dodávka potravinové banky. Ta si pak odveze nasbírané plodiny ve svých přepravkách. Zachraň jídlo vydalo manuál, jak začít paběrkovat, a ke stažení je zde,“ uvedla iniciativa Zachraň jídlo. Dodala, že od začátku projektu v roce 2015 se podařilo nasbírat už 53,5 tun jídla.
„Přestože od roku 2018 platí novela zákona, podle které musí obchody s plochou nad 400 m² nabídnout vyřazené jídlo potravinovým bankám, mnoho ovoce a zeleniny se k nám touto cestou nedostává. Proto vítáme paběrkování jako dobrý způsob, jak zpestřit jídelníček 7000 klientů, které zásobujeme jídlem. Letos se nám podařilo zapojit lidi bez domova z Litoměřic, kteří pomohli se sběrem zeleniny,“ uvedla ředitelky Potravinové banky v Ústeckém kraji Radka Brychtová.
