Od roku 1502 patřily Ctěnice Václavu Hrzánovi z Harasova, jeho vnuk Mikuláš dal kolem roku 1550 přestavět starou tvrz na přívětivější renesanční zámek. Jeho průčelí získala grafitovou úpravu, některé prostory prvního patra byly pěkně malířsky vyzdobeny.
Ctěnice pak drželi Smiřičtí a pak Zajícové z Házmburka, Boryňové ze Lhoty a v letech 1626-52 Valdštejnové.
Losyové – otec pobělohorský mrchožrout, syn věhlasný muzikant, pořádající koncerty
V období 1652 – 1781 byli majiteli Losyové z Losintálu. Rodina pocházela z Švýcar, roku 1627 se přestěhovala do Prahy za příležitostmi, které skýtala třicetiletá válka. Otec Jan Antonín Losy starší (+ 1682) působil jako dvorní kancléř, poté se stal inspektorem nad vinnými, pivními a solnými důchody armády. Roku 1648 byl povýšen do hodnosti baroneta a získal i mnohé majetky. Byly koupeny za symbolickou cenu buď jako poničené třicetiletou válkou, nebo byly získány jako majetek zabavený protestantům, kteří opustili Čechy po bitvě na Bílé hoře.
Po koupi několika domů v Hybernské ulici v Praze se Jan Antonín Losy starší rozhodl nechat na jejich místě postavit palác. Ten dodnes stojí na adrese Hybernská 7 a je znám spíše jako Lidový dům, sídlo ČSSD.
Historii je ale známější jeho syn Jan Antonín Losy ml. (asi 1650 na zámku Štěkeň – 1721 v Praze), byl loutnista, houslista a hudební skladatel. Strahovský knihovník Dlabač o něm po stu letech napsal: „V mládí se chopil loutny a stal se takovým virtuózem, že mu nebylo rovno ani ve Francii, ani v Itálii.“
Každý stavební sloh Ctěnice poznamenal
Do roku 1803 patřily Ctěnice Windischgrätzům, za nich byl v 30. letech 18. století renesanční zámek upraven ve stylu klasicizujícího baroka do dnešní podoby. Autorem přestavby byl pražský architekt Václav Špaček (1689 v Praze – 1751 tamtéž), žák významného architekta Františka Maxmiliana Kaňky.
Vstupní věž byla snížena a zakončena tříbokým štítem s cibulovou střechou a lucernou, vybudovány arkády a upraveno průčelí.
V první polovině 19. století proběhlo několik klasicistních úprav, větší změny byly provedeny na konci 19. století. Ctěnický zámek dokumentuje postupné slohové proměny. Dochovaly se cenné interiéry s malířskou výzdobou od pozdně gotických fragmentů, přes renesanční a barokní nástěnné malby a řadu umělecko-řemeslných prvků.
Zámek v rukou barona průmyslníka
Roku 1849 získaly Ctěnice nového majitele – velkopodnikatele a velkoobchodníka Alexandra Schöllera (1805 v německém Dürenu – 1886 ve Vídni). Rod Schöllerů znamenal v Rakousko-Uhersku významný ekonomický subjekt. Baron Alexander Schöller zakoupil v polovině 19. století nedaleký čakovický velkostatek a záhy v místě vybudoval cukrovar. Roku 1889 cukrovar vyhořel a následně při rekonstrukci byl přestavěn do dnešní podoby. V provozu byl do roku 1990. V rukou Schoellerů byl pak zámek až do druhé světové války, pak byl zestátněn.
Po druhé světové válce patřil zámecký areál Ctěnice Státnímu statku hl. m. Prahy. V roce 1995 byl svěřen Pražské informační službě, do roku 2008 tu probíhaly velké opravy. Od roku 2012 se o zámecký areál stará Muzeum hlavního města Prahy.
Dnes se ve Ctěnicích jezdí na koni a můžete tu mít svatbu
Dobře dochovaný soubor hospodářských budov, náležejících k zámku, tvoří sedm budov. Patrně nejcennější je dvoupatrová mohutná stavba sýpky se sedlovou střechou. Dnes je budova přestavěna na Zámecký hotel.
Obdélná stavba s předstupujícím portikem je tzv. kočárovna. Zde se do roku 2011 nacházela vyhlášená expozice kočárů. Dnes prostor slouží ke kulturním akcím a také ke svatebním pronájmům.
Za kočárovnou stojí samostatný hospodářský dvůr na půdorysu „U“, kde od r. 1998 sídlí Jezdecká společnost Ctěnice.
Někdejší špejchar nebo snad ovčín je dnes je využíván jako výstavní prostor. A nelze zapomenout na Drábovnu – v jádru barokní stavba se nachází před areálem zámku při Bohdanečské ulici.
Zámecký areál Ctěnice tvoří kromě zámku i hospodářské budovy a volně přístupný zámecký park. Má přes dva hektary a protéká jím Ctěnický potok.
Nyní můžete ve Ctěnicích navštívit expozice o starých řemeslech, o dějinách zámku i nedaleké obce Vinoř
Zámek je otevřen celoročně, zámecký park je od dubna do října přístupný až do 22 hodin.
