Zapomenutá druhá pražská defenestrace se odehrála před 535 lety. Byla krvavá stejně jako první

24.9.2018
Fefík

K defenestraci došlo vlivem napětí mezi katolíky a kališníky (podobojí) a také předešlými nepořádky v městské správě („Léta božího 1476 obec pražská zbúřila se proti konšelům, i zjímali je, chtěvše je kázati stínati; a to proto, že sú počtův nečinili, sami se tím dělili a užívali; neb sú byli několiko let na konšelství; berně na obec vzkládali a drželi je; by jako dnes dítě narodilo se neb umřelo, daj z hlavy, chudí jako bohatí; základy brali, komory vylamovali, zapečeťovali, by pak nic neměl, tehdy daj (ač jest to tak bylo)“ = neodevzdávali berni a ukládali vysoké daně nehledě na příjmy obyvatelstva).

Francouzský šarm v českém filmu. Herečka Eliška Balzerová dnes slaví 69. narozeniny

V roce 1480 byla zatčena řada staroměstských měšťanů, které následovali čtyři husitští kněží, a to pro údajné spiknutí proti králi.
Měšťané byli mučeni, někteří zemřeli, ale neprozradili nic.
Kněží byli vězněni a mučeni na Karlštejně, jeden z nich na následky mučení zemřel.
Tyto události signalizovaly vzrůstající aktivitu katolické strany podporované králem Vladislavem Jagellonským.

Napětí mezi kališníky a katolíky vyvrcholilo v roce 1483.
Radnice ovládli katolíci a konzervativní kališníci, kteří chtěli udržet řád, a tak nastolili vládu tvrdé ruky. Odpůrce mínili dílem vyvraždit, dílem vyhnat, dokonce si připravili seznam asi 80 osob. Akce byla naplánována na půlnoc z 24. na 25. září. Spiklenci měli označit své domy světly a přijít k radnici. Vymysleli i heslo: Pán Bůh s námi, světlo mezi námi a naši věrní bez hác (bez spodního prádla).
Převratem však hrozila i strana podobojí a v podstatě stranu katolickou předešla.

Historie psaná vekou. Čím se lahodné chlebíčky zapsaly do českých dějin?

Radikální kališníci si za záminku pro vypuknutí převratu vzali údajné informace, podle nichž se katolíci chystali narušit svatováclavské posvícení, slavené podle kališnického rituálu ve všech pražských kostelích najednou a tak zahájili ve středu 24. září kolem osmé hodiny ráno převrat burcujícími údery zvonů na věži Týnského chrámu.

Ze Starých letopisů českých

„Rychle se shromáždilo mnoho sousedů, bylo osm hodin ráno, a šli se zbraněmi ke staroměstské radnici, kde už předem byl Bohuslav Legát od Ráje, čestný a odvážný měšťan, s dalšími pražskými sousedy. A pan Bohuslav zvedl oštěp, který držel v rukou, a mrštil jím o práh, až se zabodl. Ve vratech radnice stál purkmistr od Klobouků, a když přišli k radnici, ptal se jich, co chtějí. Odpověděli mu, že přišli z rozkazu konšelů. On jim poděkoval za projevenou poslušnost a nařídil jim, aby tam počkali, a chtěl před nimi vrata zavřít. Ale oni se na něho vrhli, purkmistr utekl nahoru a schoval se. Tak se dostali do radnice, zajali purkmistra i s konšely, zavřeli je do velké síně a zakázali jim vycházet ven. Ale purkmistr vyšel do velké síně a jeden mu hned probodl nohy sudlicí. Purkmistr se tvářil jako mrtvý, a protože nechtěli, aby tam ležel jako mršina, táhli ho k oknu, že ho shodí z radnice, ale on se chytil zábradlí v okně a nechtěl se pustit, dokud ho přes ruku nepraštili kladivem. Dopadl na zem a ležel u radnice jen v košili a celý zkrvavený.“

Bude se na Ládví stavět obchoďák? Vedení Prahy 8 nesouhlasí s rozhodnutím vlastní radnice

Tady byl zraněn pouze purkmistr Jan od Klobouků a konšel Publik.

Mnohem krvavější to bylo na radnici novoměstské.
Vyprávění přímo reportážní nám poskytl historik František Palacký.
„…nejen že povraždili všecky postižené na radnici a vyházeli mrtvoly okny ven, ale dopídivše se některých uteklých, vychladili se na nich ukrutně jako na předním konšelu Páralovi, a zachovali jen několik zjímaných k odsouzení.“

Na Malé Straně došlo rovněž k nepokojům, dva sousedé skončili ve vězení. Po dobytí radnic se rozlícený dav vrhl na kláštery, ale i na židy.
Po nové volbě obecních starších se uskutečnily výslechy zajatých konšelů.
Přiznali se, že skutečně připravovali vraždy řady kališníků a vyhnanství kněží.
26. září obsadili povstalci Vyšehrad a Pražský hrad, aby je nenapadly hradní posádky. Kolem páté hodiny odpoledne se začalo v jednotlivých městech pražských popravovat.

Praha neschválila výjimku pro projekt u Nádražní ulice v Praze 5

Převrat v Praze přispěl k omezení panovnické moci a zabránil obnovení předhusitských poměrů.
Poté, 6. října 1483 uzavřely tři pražské obce smlouvu o jednotě a společném postupu, která přinesla nadvládu kališnické konfese.
Vývoj pak směřoval k náboženskému smíru a vyhlášení rovnoprávnosti obou církví na kutnohorském sněmu v roce 1485.

Defenestrace první a třetí

Dodejme, že při první pražská defenestrace proběhla 30. července 1419 rovněž na Novoměstské radnici. Vyhozeni a zabiti byli purkmistr Jan Podivínský a konšelé Čeněk Patriarcha, Rehla Drevník, Jan Humpolec, Václav Barbořina, Jan Ryba a Sasín. Tedy také sedm lidí.
Událost je ztvárněna ve filmu Jan Žižka, druhém dílu Vávrovy Husitské trilogie. Dle svědectví Vavřince z Březové se útoku na radnici zúčastnil Jan Žižka.

Z vousatého trpaslíka vyrostl v oporu Národního divadla. Martin Růžek by měl 100 let

Pražská defenestrace 23. května 1618, označovaná jako druhá, ale je vlastně třetí, byla demonstrativním aktem odporu českých stavů vedených Jindřichem Matyášem Thurnem proti porušování Rudolfova majestátu, který zahájil české stavovské povstání a tím i třicetiletou válku. Při této akci byli z oken Pražského hradu vyhozeni královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic a písař Filip Fabricius. Událost se obešla bez obětí na životech.

FOTO: Pražské defenestrace

Pražské defenestrace - 1 vladislav_jagellonsky-9 stoplusjednička.czPražské defenestrace - 2 historickyPražské defenestrace - 3 800px-Prager.Fenstersturz.1618Pražské defenestrace - 3 infofilaPražské defenestrace - 4 infofila+
Další fotky
Pražské defenestrace - 0 800px-Prager_Fenstersturz_Wahrhafftige_Zeitung_aus_Prag


Nepřehlédněte