Matematice se nyní nevyhneme, ale mnoho jí nebude. To, že Slunce nesnědl démon, ale že bylo zakryto kotoučem Měsíce, to vědí astronomové odpradávna. Proč tedy lidé zvonili na zvony, s pláčem se vrhali k zemi a litovali svých hříchů? Jednoduché vysvětlení. Osvěta dá-li se vůbec tento termín použít, nebyla žádoucí. Astronomové byli většinou služebníky vládce země, byli jim placeni a jejich úkolem bylo hledat ve hvězdách osudy panovnického rodu. Astrologie byla bohatá, nastrojená dáma, která od věků živila svoji chudou sestřičku astronomii, v záplatovaných šatech. Zatmění Slunce nalezneme v historické próze, kdy lůza dobývá chrám a je zahnána knězem, který ,,přivolá“ trest bohů. Příběh mladého faraona od Boleslava Pruse. Zatmění najdeme i v české historii. 25. 3. 1420 a bitva u Sudoměře. Náhlá tma, ve které se železní páni bili mezi sebou. Je to krásná, ale nepravdivá pohádka. K zatmění tehdy skutečně došlo, ale již o jedenáct dní dříve. V té době, stejně jako kdykoliv poté, se na historickou pravdivost příliš nehledělo, tak si to autor trochu přibásnil, což v tomto případě bylo naprosto neškodné.
To, co je zatmění, to ví každý školáček. Měsíc zakryje sluneční kotouč a je to. Prazvláštní náhodou a hříčkou přírody má náš Měsíc čtyřistakrát menší průměr než Slunce, ovšem zase je čtyřistakrát blíže. Není to ale tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Měsíc neobíhá kolem Země po kružnici, ale po elipse. To znamená, že se jeho oběžná rychlost v čase mění, stejně jako u Země při oběhu kolem Slunce. Neobíhá v rovině rovníku, nýbrž protíná ekliptiku v úhlu o maličko větším než 5°. Tomuto průsečíku se říká uzel, a jsou vždy dva. Takže se musí sejít více faktorů, aby k zatmění došlo. Měsíc musí být nejen v novu, ale i poblíž svého uzlu, jinak k zatmění nedojde. Pohyb Měsíce po elipse znamená nejen jeho změny rychlosti, ale i změny průměru jeho kotouče na obloze. Pokud je Měsíc v novu, je poblíže uzlu a současně v maximální vzdálenosti od Země, už nedokáže sluneční disk zakrýt a vzniká zatmění prstencové.
Úplně zatmění Slunce je pro určitou oblast skutečně velmi vzácný jev. Průměr stínu při úplném zatmění má průměr pouze 260 km. Říká se mu pás totality. Není to nic nedemokratického, pouze nevinný název. V Praze a v západních Čechách to bylo naposledy 12. 5. 1706. Pro Brno a okolí ještě o dvě století dříve. Obyvatelé Brna si úplného zatmění užili za Vladislava Jagelonského, 16. 3. 1485. A kdy bude další? Pokud se nechystáte do Austrálie, tak máte smůlu. Můžete ale připravit začerněné sklíčko svým prapravnukům. Stane se tak 7. 10. 2135. Nemusíte se ale rmoutit. Jedno zajímavé zatmění se blíží a dojde k němu 10. 6. 2021. Je prstencové, ale v našich šířkách bude jen částečné. Měsíc vlastně jen sluneční kotouč škrtne. Zakryje pouze 17 % a bez tmavých filtrů se nedá pozorovat. Bude vypadat přibližně stejně, jako na obrázku nad článkem. Začíná krátce před jedenáctou hodinou dopolední a skončí po půl jedné. Přeji všem krásné počasí.
Zdroj: Josip Kleczek, Velká encyklopedie vesmíru
