• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Uměli byste dokázat, že Země obíhá okolo Slunce? Nevěřte smyslům, ale matematice

    15.5.2019

    Naše znalosti se skládají většinou z pevně daných informací, které jsme kdysi přijali a které nám uvízli v paměti. Upřímně řečeno, neznám školní dítko, které by se těšilo na hodiny fyziky či matematiky. Mnemotechnickými pomůckami jsme si zapamatovali různá data či historické události, někdo periodickou tabulku prvků, Zlatou bulu sicilskou a nijak nás netrápilo, pokud něco z paměti vypadlo. Naučit se, odříkat naučené u tabule, nebo do písemky, a zapomenout.

    Podstata problému zajímala opravdu jen mizivý zlomek žactva. Máme znalosti, máme informace, ale přemýšleli jsme někdy o jejich podstatě? Moře je slané, to zjistíme na první dovolené. Zlatá bula sicilská, tu můžeme někdy spatřit na výstavě. Země se otáčí, obíhá kolem slunce. To přeci vidíme každý den. Omyl. Na zrak nespoléhejte. Slunce se pohybuje, to nám říkají oči. Vychází i zapadá. Země se přeci nehýbá, to je naše každodenní zkušenost. Představte si, že vás na ulici potká nějaký pochybovač ze středověku a požádá vás, abyste mu dokázali opak. Dokázat, neznamená odvolávat se na školní vědomosti. Uměli byste to? Žijeme přeci ve 21. století. Rázem si uvědomíme, jak nesmírně těžké to je. Jak těžké to asi bylo pro vědce s inkvizicí v zádech.

     

    Zpopularizoval astronomii v kontextu s historií. Zdeněk Horský a jeho nezapomenutelné Procházky astronomickou Prahou

    S tvarem Země pomohla astronomům filozofie. Nejdokonalejším tvarem je koule. Nebeská tělesa jsou dokonalá. Náš svět, jako boží dílo, je dokonalý a tudíž má tvar koule. Rovněž i tvar stínu, při zatmění Měsíce byl kruhový. Ve druhém století před Kristem, vědec Eratosthenés, vypočítal obvod planety na čtvrt milionu stadií. Téměř čtyřicet tisíc kilometrů. Čirá matematika a zázračná přesnost.

    V egyptském městě Syéna, (dnešní Asuán) ležícím na obratníku Raka, v poledne a o letním slunovratu, předměty nevrhají stíny. Slunce je kolmo nad námi. V té samé chvíli v Alexandrii už stíny vrhají. Stačilo změřit délku stínu, vědět, jak daleko od Syény leží Alexandrie, a výpočet už byl velmi snadný. Stanovení délky roku přišlo také již v antických časech, protože bylo relativně nejjednodušší. Střídání ročních období, stejná poloha hvězd na obloze, v určitý čas. Délku roku lidé stanovili již před dvěma tisíci lety a zjištěný údaj vydržel až do reformy kalendáře v roce 1582. Jistě jste slyšeli termín gregoriánská reforma.

    Země se nepohybuje rovnoměrně, v tom je ten pes zakopaný. Dny, které nikdy nebyly

    Dokázat rotaci planety už bylo těžší. Dokonalý a očitý důkaz byl proveden až v roce 1851, v pařížském Pantheonu. Experiment provedl francouzský fyzik Foucault, se svým kyvadlem, na velmi dlouhém závěsu. Výsledek byl tak efektní a přitažlivý, že byl od té doby nesčetněkrát opakován. Podobné kyvadlo najdeme v Květné zahradě v Kroměříži a v Praze rovněž na několika místech.

    FOTO: Nevěřte smyslům

    Nevěřte smyslům - EratosthenesNevěřte smyslům - první demonstrace s kyvadlemNevěřte smyslům - Květná zahrada KroměřížNevěřte smyslům - eratosthenes-2Nevěřte smyslům - Foucaultovo kyvadlo v Matfyzu v Praze
    Další fotky
    Nevěřte smyslům - Eratosthenes výpočet

    Pokud bydlíte v nějakém opravdu hodně vysokém domě, můžete si rotaci planety ověřit také. Jednoduchá úvaha k tomu stačí. Střecha vašeho domu za 24 hodin vykoná dráhu o větším poloměru, než pata domu. To je logické. Musí se tedy pohybovat rychleji. Hodíme li ze střechy olovnici, podrží si i ona rychlost, jakou se střecha pohybuje. Odchýlí se tedy při dopadu o pár centimetrů. Ne, neděste se. Nemusíte to dělat. Tyto pokusy byly prováděny již na počátku devatenáctého století a byly průkazné. Stačily k tomu vysoké kostelní věže.

     



    Nepřehlédněte
    4.6.2026
    Zprávy

    Okamura & rasismus