Napadlo to papeže Řehoře XIII. Psal se únor 1582. Nebyl to žádný okamžitý nápad, nějakého pošetilého staříka na Petrově stolci. Byla to jenom očekávaná reakce, na mnohaleté stížnosti církevních otců, ze všech stran. Kalendář, který ještě v antických časech zavedl Gaius Julius Caesar, už přestával vyhovovat. Co se dá dělat, mocní si málokdy nechávají poradit. Zkrátka ten jeho, juliánský kalendář, byl o trochu delší, než skutečnost se střídáním ročních dob. Keplerovi je právě jedenáct let, a proč tomu tak je, vysvětlí až jeho zákony o pohybu planet. Země se nepohybuje rovnoměrně, protože obíhá po elipse, nikoliv po kružnici. Blíže ke Slunci letí rychleji a v tom je ten pes zakopaný. Ten rozdíl mezi kalendářem a skutečností byl o trošku delší než 11 minut ročně. Směšný rozdíl? To se vám jen zdá, jako zpočátku všem lidem. Za 128 let to byl už jeden den. Od koncilu v Nice, v roce 325, který nařídil používat juliánský kalendář, ten rozdíl narostl na konci šestnáctého století již na deset dní.
Byl to naprosto neúnosný stav. Velikonoce, jako svátek první neděli, po prvním jarním úplňku, se stále posouvaly vzad. Největší křesťanský svátek. To církev nemohla připustit. Co ale s tím? Smažeme těch deset dní z kalendáře, no dobrá, ale co dál? Se skřípěním zubů požádala o pomoc astronomy. Podařilo se. Díky astronomii byl tento rozdíl zmenšen, jak jen to bylo možné. S dostačující přesností. Úprava spočívala v tom, že pokud vyjde přestupný rok na celé století, bude přestupným jen potud, pokud bude letopočet dělitelný beze zbytku čtyřmi sty, a nikoliv jen čtyřmi. Takže rok 1600 ano, 1700, 1800, 1900 nikoliv. Rok 2000 ano. Ani tento kalendář není úplně přesný, nicméně rozdíl jednoho dne naroste za více jak 3000 let a to plně dostačuje.
Doufám, že jsem vás příliš neunavil tímto vysvětlováním. Gregoriánský kalendář se neprosazoval nijak lehce. Někde ho přijali hned, někde později a někde vůbec. Někde ho odmítli jen čistě ze škodolibosti vůči papeži, zvláště v protestantských zemích. Zkuste si jen představit, že jedete do jiné země a tam mají jiné datum v kalendáři. Domluvit si obchodní jednání, či cokoliv jiného je rázem daleko složitější. Panu benátskému právníkovi tedy jeho problém nezávidím. Když po čtvrtém říjnu 1582 následoval hned patnáctý říjen, co s těmi dny, které zmizely? Jak to bude s právní platností dokumentů?
V Čechách došlo k rozepřím na regionální úrovni také. Jak jinak. O dva roky později. Císař Rudolf II. nařídil tuto změnu na základě rozhodnutí papeže, ale narazil a musel to nařídit ještě jednou. V roce 1584 jste tak mohli v Čechách oslavit Velikonoce a pak si zajet na Moravu a oslavit je podruhé.
