Neděste se té staročeštiny. Píše se rok 1539 a panna Kateřina se do toho obula skutečně rázně. Nehodlala řešit zřejmě rodinný spor výčitkami, či rozbíjením talířů, ale vzala to od podlahy. Koho tenkrát udala, nevím. Možná bratra nebo otce, zkrátka někoho z rodiny. Panenství bylo tehdy vysoce ceněno, patřilo ke věnu nevěsty a ke cti rodiny. Mimomanželský sex byl tabuizován a zatracován i z kazatelen. Trestem byl oheň pekelný na věčnosti, a nemožnost prostopášnici výhodně provdat na straně druhé. Nebojte se. Nebude to článek o mravnosti, ale o něčem úplně jiném. Tento zápis lze najít ve žlutých, póhonných, zemských deskách. Půhon, neboli žaloba. Co to vlastně bylo, ty zemské desky? Musíme začít od konce. Zemské desky shořely při požáru Pražského hradu, 2. 6. 1541. Registra regália, jak se původně nazývaly, byly založeny v letech 1260- 1278, tedy za krále železného a zlatého. Dělily se na desky půhonné, čili předvolání k soudu a desky trhové, kde se zapisovaly změny v držbě nemovitostí. Byly vedeny u zemského soudu, a sloužily jako pomocný materiál pro zemské úředníky.
Abychom věci uvedly na pravou míru. Shořely pouze české zemské desky. Z těch původních se při požáru zachránily jenom jedny jediné, a to ještě jen díky tomu, že jeden z úředníků si je proti všem předpisům vzal domů. Zřejmě měl nějaké resty a tak se díky jeho nedisciplinovanosti tyto desky zachránily. Morava, Těšínsko, Opavsko a Krnovsko měly vlastní zemské sněmy a tedy i vlastní zemské desky, které se zachovaly nepoškozené dodnes. Desky byly obnoveny na základě různých listin, které měli účastníci sporů u sebe. Z bezpečnostních důvodů se už preventivně dělaly i jejich kopie, které se ukládaly na hradu Karlštejně. Bylo to velmi obtížné a mnoho podvodníků ucítilo příležitost. S falšováním a s nezákonným připisováním majetků se roztrhl pytel. Několik let po požáry byly soudy zahlceny nekonečným množstvím sporů a nechutných tahanic o pole, louky, rybníky. Spory o poddané, o zlatý řetízek na ruce, o nezaplacený dluh.
Moravské zemské desky byly vedeny v Brně a v Olomouci. Zápisy do těchto desek skončily v roce 1642. Dnes jsou prohlášeny národní, kulturní památkou. Zápisy se prováděly v jazyce latinském, od roku 1495 v češtině. Po Bílé hoře se připojila němčina, která postupně češtinu ze zápisů vytlačila. Definitivně byl Úřad desk zemských zrušen Josefem II. v roce 1783. Zemské desky jsou tvořeny dvěma tisícovkami svazků. Nalezneme je ve Státním archivu na třídě Milady Horákové v Praze 6. Moravské zemské desky jsou v Brně a ty ostatní v archivu Opavském. Díky respektování zemského zřízení našimi předky se zachovaly dodnes. Jsou neocenitelným pramenem pro studium života lidí v hluboké minulosti.
Zdroj: Wikipedie
