Základním důvodem pro zavedení letního času byla úspora elektrické energie vzhledem k tomu, že více lidí je aktivních po západu slunce než před jeho východem. Jenže již v roce 2008 studie provedená v USA, konkrétně ve státě Indiana zjistila, že přechod na letní čas naopak znamená zvýšení spotřeby elektrické energie, i když jen o jedno procento. Důvodem jsou větší nároky na klimatizaci a topení.
Nic se neuspoří ani u nás
Podle měření Pražské energetiky (PRE) dochází k úspoře elektrické energie pouze v období okolo jarní a podzimní rovnodennosti ve výši 1 %, v letních měsících nemá letní čas na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný vliv, protože je déle večer vidět tak jako tak. Protažení letního času až do října dokonce přineslo zvýšení spotřeby elektrické energie, která do té doby dosaženou úsporu anulovala. Což platí v podstatě pro všechny země Evropské unie. Letní čas přitom většině obyvatelstva vyhovuje. Vadí jen ty přechody.
Naposledy by tedy – a konečně – měla EU přejít na letní čas na jaře příštího roku a k tomu zimnímu se už nevracet.
10x pro stálý letní čas
- Vynucené ranní vstávání v době, které je v nesouladu s aktuálním slunečním svitem (do tmy), může způsobovat deprese.
- V nepřetržitých provozech a v dopravě se musí řešit problémy s „přidanou“ a „odebranou“ hodinou, takže některé vlaky pak místo jízdy hodinu stojí.
- Letní čas snižuje nehodovost – je déle vidět, méně se jezdí za tmy.
- Letní čas snižuje kriminalitu, z téhož důvodu.
- Děti (a dospívající) mají větší prostor pro venkovní aktivity, pokud musí být doma „do setmění“.
- Zvýší se volební účast ve večerních hodinách. I k volebním urnám lidé raději chodí za světla.
- Změnu času pociťuje u nás přes 80 % obyvatelstva subjektivně jako nepříjemnou a obtěžující.
- V době změny času se zvyšuje množství srdečních příhod.
- Některým lidem včetně dětí trvá až měsíc, než se změnou času vyrovnají, což způsobuje jak problémy s učením, tak snižuje pracovní výkon i pozornost.
- Budeme mít o starost míň.
